Krasovou na Blanensku zdobí nová roubená kaple. Dřevěný unikát postavil brněnský vědec Eduard Kejnovský přímo na své zahradě a pro stavbu si nechal přivézt borovice až ze Sibiře. Kaple bude v obci sloužit pro příležitostné bohoslužby.
Kostel v Krasové nikdy neměli, zvon tu zněl jen při klekání. Teď se bude obcí se 420 obyvateli zvonění ozývat častěji, z nové a unikátní kaple. Postavil ji genetik Eduard Kejnovský. „Jezdívali jsme hodně do hor se ženou, obdivovali jsme tesaře, kteří stavěli sruby, tak jsem si vždycky říkal, že bych chtěl také postavit takový srub. Postupně se to přeměnilo v ideu kapličky,“ vysvětlil Kejnovský.
Borovicové dřevo pro stavbu si nechal poslat až ze Sibiře, kvůli jeho kvalitě. Na finální podobě kaple pracovali tři a půl týdne. Hlavní roli při stavbě sehrál tesař Pavel Krahulík. I pro něj to byla výzva. „V podstatě nejtěžší na tom je sroubit křivé dřevo tak, aby spoje vypadaly na pohled dobře a bylo to pěkné,“ řekl Krahulík.
V kapli souzní symbolika víry a vědy
Interiéru vévodí dřevěný oltář, který v sobě skrývá dvojí symboliku. Propojuje víru s vědou, dvě roviny silně spjaté s Eduardem Kejnovským a jeho ženou Ivou. „Osm trámů, které mají tloušťku deset centimetrů, může symbolizovat osmdesát let průměrného života. Člověk se může podívat, kde se na té cestě ke kalichu hořkosti nachází. A za druhé je tady skryta symbolika molekuly DNA,“ objasnil Kejnovský.
Velké dřevěné kostely i malé roubené chatičky s travnatými střechami manželský pár uchvátily při cestách po Norsku. „Vzorem byl právě malý dřevěný kostelík v Neidenu na severu Norska,“ svěřila se Kejnovská.
Stejně jako kostel ve skandinávské zemi bude i borovicová kaple v Krasové sloužit lidem. Přestože stojí za plotem na soukromém pozemku, chtějí ji manželé otevřít při bohoslužbách nebo tradičních hodových mších.
