Nevidomí řidiči kroužili po Masarykově okruhu

Brno - Masarykův okruh dnes zažil nevšední závody. Svůj jezdecký um tam ovšem místo profesionálních závodníků předváděli nevidomí a slabozrací. Třiapadesát mužů a žen s velmi slabým zrakem nebo zcela slepých si tam zkoušelo, jaké to je řídit auto. Mohli zjistit, jak snadno se člověk dostane na krajnici i kolik času je třeba na zastavení vozu z vysoké rychlosti. Akci uspořádalo brněnské TyfloCentrum.

„Nápad vznikl před mnoha lety, kdy si pár lidí u piva řeklo, že by si chtěli zkusit tuto akci zorganizovat. My jsme nápad vzali za svůj. Není to jenom kvůli tomu, aby si hendikepovaní zajezdili, ale aby zkusili, jakou má auto brzdnou dráhu“, řekla ředitelka Tyflocentra Hana Bubeníčková.

„Člověk lidem, kteří jezdit můžou, tajně závidí. Je to něco jiného, když jedete jako spolujezdec, nebo za volantem,“ řekl účastník Pavel David. Zrakové obtíže má od narození, ale zbytky smyslu mu zůstaly.

2 minuty
Reportáž Lukáše Pfausera
Zdroj: ČT24

„Byl jsem z toho trošku nervózní, ale dobrý. Když jsem ještě viděl, řídil jsem starší auta bez posilovačů. Tohle bylo o hodně citlivější,“ doplnil Pavel Pelán.  

Další z účastníků Josef Stiborský je zcela slepý a jízdu si také vyzkoušel. „Samozřejmě jsem si vždycky dovedl představit, co znamená třeba zařadit určitý rychlostní stupeň. Když to člověk má zvládnout všechno v praxi během zhruba deseti minut, tak to není vůbec jednoduché,“ řekl. Podle něj potřebuje člověk odvahu, aby vyrazil, nevěda kam. „První dojmy byly opravdu velice zajímavé, nemůžu říct, že v prvním momentě vysloveně pozitivní. Ale když to potom odezní, tak je to opravu zážitek velice silný,“ dodal.

Podle Bubeníčkově je pro lidi bez zraku nejobtížnější jet rovně. Automotodrom je podle ní pro podobnou akci velice vhodný, silnice je tam široká, navíc na krajnici je nanesený hrubý povrch. Když na něj řidič najede, cítí vibrace. I kdyby krajnici přejel, najede na trávu.

Nevidomí jezdí většinou až osmdesátikilometrovou rychlostí. Někteří ale na rovinkách překročí 120 kilometrů za hodinu. To, že nevidí, má podle nich i výhody. „Instruktor říkal, že nevidomé obdivuje. Řídili citem, rychlost tam nevráželi násilím, ale byli citliví na spojku. Poslouchali také motor a správně přeřazovali,“ řekl David.

Na okruhu dnes jezdili lidé, kteří mají slabý nebo vyhaslý zrak od narození, i ti, kteří o něj přišli. Na jízdu se prý velice těšili. „Po obdržení e-mailu s nabídkou možnosti si to znovu zkusit jsem po těle pocítil jakési mrazení, pod nohama patky pedálů a v dlaních kůži volantu. Moc bych si přál, abych se dostal mezi oněch padesát, kterým to umožníte,“ napsal jeden z nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Kejda natéká do nádrže u Znojma, voda ve městě je dál pitná

Naředěná kejda už natéká do znojemské vodárenské nádrže, řekla ve středu odpoledne mluvčí státního podniku Povodí Moravy Jana Kučerová. Podle mluvčí Vodárenské akciové společnosti (VAS) Ivy Librové platí, že voda ve Znojmě je bez obav pitná. Společnost nepředpokládá, že by přerušovala dodávky pitné vody pro město, dodala Librová. Až tři tisíce metrů krychlových kejdy, tedy tekutých zvířecích výkalů, uniklo v pondělí na farmě u Podmyčí.
10:37Aktualizovánopřed 26 mminutami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
včera v 16:21

Kejda z protržené jímky se dostala až do národního parku Podyjí

Vodou naředěná kejda z protržené jímky na farmě u Podmyčí na Znojemsku v řece Dyji se dostala do národního parku Podyjí. Znečištění dosahovalo v úterý před polednem k rakouskému Hardeggu. V pondělí vodohospodáři naměřili ve Vranově nad Dyjí až čtyřnásobné překročení limitů pro amoniak, který je silně toxický a může vést k úhynům ryb i bezobratlých. Úhyn ryb ale dosud hlášen nebyl, oznámila v úterý mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
včeraAktualizovánovčera v 15:42

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
19. 1. 2026

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
17. 1. 2026

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026
Načítání...