Boj o VLT mezi obcemi a ministerstvem
Zákon o loteriích funguje od roku 1990. V polovině devadesátých let si ale některé obce začaly uvědomovat nebezpečnost patologického hráčství a s tím spojených nepříznivých sociálních dopadů na celou obec a snažily se vliv výherních hracích přístrojů potlačit. Na základě tlaku vyvolaného veřejností byl zákon o loteriích v roce 1998 novelizován (zákonem č. 149/1998 Sb.) a obcím bylo umožněno, aby obecně závaznou vyhláškou mohly výherní hrací přístroje na svém území regulovat a určením nevhodných lokalit jejich provoz prakticky zakázat. Ministerstvo financí si ale nechalo pravomoc rozhodovat o přístrojích, které nebyly v zákonu definovány. Tohoto zmocnění využilo ministerstvo a od roku 1998 převzalo odpovědnost za stanovení podmínek provozování nových druhů hazardních her. Proto se tak v místech, odkud byly obcemi výherní hrací přístroje vytlačeny, začaly objevovat elektromechanické rulety a následně i video-loterní terminály, které povolovalo ministerstvo a obce je nemohly zakázat.
Výherní automat funguje na mince a výherce může vyhrát jen takovou částku, kterou do něj předtím naházel někdo jiný. Oproti tomu novější video-loterijní terminál spolkne bankovky i platební karty, hráči soupeří po celorepublikové síti a blikající jackpot hlásí, že výhra je až 10 milionů korun. Nejzásadnější rozdíl je ale v tom, že zatímco automaty spadají pod rozhodovací pravomoc obcí, terminály schvaluje ministerstvo financí.
Důvod, proč na terminály platí jiná pravidla hry než pro automaty je fakt, že novela zákona o loteriích, která dávala obcím pravomoc pomocí vyhlášky zakázat automaty na svém území vznikla už v roce 1998. Terminály, které se odlišují zejména centrálním systémem řízení, se přitom začaly objevovat až později, tedy po roce 2000. Ministerstvo je proto považuje za naprosto odlišnou záležitost, která kontrole obcí nepodléhá.
Brno: výherní automaty a terminály jsou to samé
Brněnští radní dnes odhlasovali, že město podá kvůli terminálům na ministerstvo financí takzvanou kompetenční žalobu. Mezi automaty a terminály by se prý neměl dělat rozdíl. „Oba dva typy fungují na stejném principu, mají stejné účinky a hlavně naprosto identický cíl,“ tvrdí právní zástupce magistrátu Radek Ondruš.
Zájem o hazard každoročně stoupá
Od roku 1990 zájem obyvatelstva o sázení a sázkové hry trvale roste. Pro porovnání lze uvést, že v roce 1992 bylo v celé České republice vsazeno za všechny loterie a sázkové hry celkem 9,5 mld. Kč, v roce 1997 asi 48 mld. Kč a v roce 2008 již téměř 130 mld. Kč. Každý rok činí tempo růstu celkového objemu vsazených částek cca. 10%. Počet kasin v České republice je přibližně 200 a meziročně roste.
Brněnský magistrát se pro toto tvrzení dokonce vybavil i znaleckým posudkem. V soudním sporu chce magistrát vztáhnout video-loterijní terminály na novelu zákona z roku 1998, která umožnila obcím výherní automaty zakázat. Podle radních pro ně navíc hraje fakt, že v zákoně je použit termín výherní přístroj.
„Zákon podle nás nerozlišuje, že jde o automat nebo terminál - jedná se o výherní hrací přístroj a jeho povolování je v kompetenci obce,“ stojí za svým náměstek brněnského primátora Martin Ander, který s návrhem na podání žaloby do Rady města Brna přišel. „Jsme toho názoru, dle právního posudku, že město brno by mohlo uspět a to v tom smyslu, že rozhodování dle i starého zákona není na ministerstvu financí, ale je v kompetenci města, potažmo městských částí,“ vyjádřil podporu tomuto záměru primátor Brna Roman Onderka.
Revoluční rozsudek, který by mohl rozseknout mnohaletý spor padne na Nejvyšším správním soudu v Brně.
