V Ostravě je v bytové nouzi až tři tisíce lidí. Město má v plánu postavit další sociální byty

V Ostravě žijí více než tři tisícovky lidí, kteří jsou v bytové nouzi, mezi nimi jsou i stovky dětí. Město se jim od roku 2016 snaží pomoci projekty, při kterých se už podařilo vyčlenit a zabydlet 168 sociálních bytů, a chystají se další. Úspěšnost v udržení bydlení u lidí zapojených do projektů převyšuje 85 procent, řekl primátorův náměstek Zbyněk Pražák (KDU-ČSL). V Ostravě žije necelých tři sta tisíc obyvatel.

Lidé v bytové nouzi se podle náměstka rekrutují především z obyvatel ubytoven. Ve městě je 24 ubytoven, dříve jich bývalo přes čtyřicet, přičemž část z nich slouží i pro bydlení zaměstnanců. Spolupráci se sociálními službami potřebuje asi 15 ubytoven, devět z nich vyžaduje intenzivní práci. Žije v nich zhruba 1500 lidí včetně několika set dětí.

„To jsou právě klienti, které chceme v rámci projektu sociálního bydlení vtáhnout do nějakého standardního bydlení. Proto ve spolupráci s městskými obvody i se společností Heimstaden, která je největším vlastníkem nájemních bytů v kraji a v Ostravě, se snažíme lidem nabídnout s nějakým sociálním doprovodem možnost, aby se vymanili z ubytoven a aby se naučili standardně bydlet,“ řekl Pražák.

Člověk, který se nastěhuje do sociálního bytu, dostane nájemní smlouvu nejprve na 12 měsíců a podporu sociálních pracovníků magistrátu. „Sociální pracovníci ho podporují, aby řešil oblast zajištění zaměstnání, dluhy, udržení si bydlení, případně školní úspěšnost dětí,“ řekl vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví magistrátu Zdeněk Živčák.

Když bydlí, dokáží řešit i další své problémy

Ředitel Agentury pro sociální začleňování ministerstva pro místní rozvoj Martin Šimáček sdělil, že zajištění bydlení je předpokladem k tomu, aby domácnosti mohly řešit i další své problémy. Úspěšnost ve většině projektů je podle něj vysoká.

„Domácnosti obvykle do dvanácti měsíců po zabydlení se stabilizují do té míry, že začnou řešit i ostatní oblasti. Snižují svoji dluhovou zátěž, je tam potenciál ke zvýšení docházky dětí do školy a k zaměstnání dospělých lidí,“ řekl Šimáček. Chystá se také průzkum, jaký má zabydlení vliv i přímo na zdraví lidí. „Očekáváme, že by měl být také jednoznačně pozitivní,“ dodal.

Pražák řekl, že město v nejbližší době rozšíří kapacitu o další byty. Dosud se podle něj díky navazujícím projektům podařilo z nevyhovujícího prostředí vytáhnout zhruba šest set lidí, včetně téměř tří set dětí. Potřeba sociálních bytů je ale podle Živčáka značná a město poptávku lidí v bytové nouzi nestačí uspokojovat.

„Úspěšnost v rámci prvních dvou realizovaných projektů máme vyčíslenou na více než 85 procent, kdy za úspěch považujeme, že klient v bytě zůstává bydlet i po konci projektu, po dvou letech, bez podpory sociálních pracovníků,“ popsal situaci Živčák.

Nájemníci takto zůstali ve více než sto bytech. „Aktuálně v rámci projektu máme obsazených 58 bytů, ve kterých je asi 150 osob, z toho více než sedmdesát dětí. Připravujeme obsazení dalších čtyřiceti bytů. Dvacet bude od šesti spolupracujících městských obvodů a dalších dvacet od společnosti Heimstaden,“ uvedl Živčák.

Mluvčí Heimstadenu Kateřina Piechowicz řekla, že firma má v této oblasti bohatou zkušenost. „Provozujeme v kraji více než 1150 bytů, které jsou v režimu sociálního bydlení a ve kterých se ve spolupráci s neziskovými organizacemi s klienty intenzivně pracuje,“ řekla Piechowicz.

V celém Česku je v bytové nouzi přes 150 tisíc lidí

Anna Hájková z oddělení koncepce dostupného bydlení ministerstva pro místní rozvoj řekla, že v celé zemi je nyní zhruba 1,4 milionu lidí ohrožených ztrátou bydlení, s nadměrnými náklady na bydlení nebo v energetické chudobě. „Z toho počtu zhruba 154 tisíc obyvatel je přímo v bytové nouzi, přičemž dvě třetiny z toho počtu jsou rodiny s dětmi,“ upřesnila.

Hájková uvedla, že v druhé polovině května půjde do mezirezortního připomínkového řízení nový zákon o podpoře bydlení, jehož účinnost by mohla být od ledna 2025. Zákon je založen na třech pilířích. Prvním jsou kontaktní místa pro bydlení zaměřená na poradenství, druhým je nájemní bydlení pomocí podpory pronájmu obecních i soukromých bytů. „Třetím pilířem je asistence v bydlení, což je podpora sociálních pracovníků pro domácnosti, aby si udržely bydlení,“ řekla.

Zákon podle ní vychází i z úspěšných projektů uskutečněných ve městech. Šimáček řekl, že Ostrava se zapojovala do podpory bydlení mezi prvními a patří mezi města, která dělají tyto programy nejvíce, i mezi ta, která nejvíce přispěla daty a praxí. Na ostravském magistrátu už funguje kontaktní místo pro bydlení. Živčák sdělil, že od listopadu ho navštívilo tři sta klientů, většinou kvůli poradenství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 4 hhodinami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 9 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 9 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 14 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
13. 1. 2026
Načítání...