REPORTÁŽ: V Dambořicích vysychají „petrokoruny“. Život bez zisků z těžby ropy si místní zatím nepředstavují

Více než třicet let těžby značně vyčerpalo jedno z největších tuzemských ložisek ropy u Dambořic na Hodonínsku. Obci ležící v oblasti nazývané „Moravským Kuvajtem“ dosud těžba ročně přinášela do rozpočtu až desetimilionové sumy. Kvůli úbytku zásob suroviny si ale místní budou muset v blízké budoucnosti zvyknout na život běžné moravské obce. Místní však útlum těžby příliš netrápí – tak trochu si ho totiž zatím neumí představit.

Při pohledu do údolí Dambořic je možné vidět typickou, až kýčovitou moravskou krajinu. Na mírném svahu leží vinice, u ní stojí kamenný křížek a za ním se v dálce zvedají zelené pahorky. Stačí se však trochu pootočit a pozorovateli se naskytne úplně jiný pohled. Hned u vinice se nachází moderní budovy zásobníku zemního plynu a na obzoru se zvedají ropné těžební věže, které člověk zná spíše z fotek z Arabského poloostrova.

Stejně jako okolní obce, i Dambořice se liší od jiných komunit v České republice. Desítky let těžby ropy na jejím území vynesly obci velké peníze, které investovala do místní infrastruktury, vybavení a služeb – a obec proto na první pohled spíš připomíná předměstí okresního města než moravskou vesnici zhruba s patnácti sty obyvateli.

Místní vybavenost nemusí být na první pohled patrná; při cestě obcí si ale návštěvník postupně všimá moderních bytovek, několika obchodů s potravinami, kosmetického salonu, opravené školy s vlastní sportovní halou nebo moderního hřiště pro tělovýchovnou jednotu Sokol. Na menší obec je to poměrně nadstandardní vybavení. 

Konec zlatých časů

Nyní ovšem zlaté časy v jedné z bohatých moravských obcí pomalu končí. Množství peněz, které Dambořice dostaly od báňského úřadu za těžbu ropy na jejich území, je v posledních letech nevyrovnané a pomalu se zmenšuje.

Ještě v letech 2012 až 2014 z těžby ropy dostávala obec více než 30 milionů korun za rok. Rok 2020 ale přinesl pouze 6,3 milionu do místní kasy, loňský rok zase 11 milionů korun. Společnost Moravské naftové doly (MND), která místní těžbu provozuje, předpokládá, že roční množství vytěžené ropy bude nadále kolísat. V dobývání chtějí prozatím pokračovat do roku 2030. 

„Potýkali jsme se s tím, že mimořádné příjmy z ropy poklesly,“ potvrzuje starosta Zbyněk Pastyřík (nez.), který v nadcházejících volbách kandiduje do zastupitelstva znovu a kromě toho se chce jako nestraník s podporou Moravanů a Moravského zemského hnutí dostat i do Senátu. „Dneska považujeme dvanáct milionů korun za úspěch.“

O tři tisíce menší příspěvek na dítě

Přestože z nerostné suroviny obec dostává stále značné příjmy, podle starosty Pastyříka Dambořice už nejsou jednou z nejbohatších obcí na Moravě, jako tomu bylo kdysi. „Řekl bych, že je to takový folklór a klišé a já to v podstatě osm let vyvracím,“ poznamenává starosta, který je ve funkci druhé volební období.

Velký rozpočet obci v minulosti umožnil poskytovat obyvatelům různé příspěvky, například na svoz komunálního odpadu nebo obědy seniorům. Některé z nich ale již musely Dambořice omezit, například peníze rodinám za narození dítěte nebo při nástupu do školy.

Místní dříve dohromady dostávali patnáct tisíc na dítě, nyní jim na účtu přistane „jen” dvanáct tisíc korun. S finanční podporou obyvatel zatím obec počítá i nadále. Ovšem pouze do té doby, dokud na ni bude mít peníze. Pokud by rozpočtu hrozil nedostatek financí, regulované a dotované ceny budou muset zastupitelé změnit, nebo zrušit.

Bez obav

Obavy z útlumu těžby ani zmenšení příjmů obce ale většina obyvatel nemá. Prodavačka v místní jednotě Vendula Konečná se do Dambořic přivdala před jednadvaceti lety, dávno po zahájení těžby ropy, která začala v roce 1986. Života po vytěžení suroviny se ale nebojí. 

“My to vnímáme třeba v dotacích, když jsou děcka ve školce. Tam je dotace od obce a my doplácíme zbytek. Jestli to někdy ustane, tak to asi budeme řešit, až ta situace nastane. Až to přijde, tak to bude,” říká Konečná. Ve vesnici vychovává tři děti. Nakolik obecní příspěvky její rodině pomohly, přesně netuší.

„Člověk to trochu vnímá,“ komentuje dosavadní benefit, ale současně dodává: „Nemám porovnání. Nikdy po mě nechtěli, že bych věci měla platit celý. Člověk potom nemá jak srovnat, ale je za to rád.”

Nedostatek ropy netrápí ani důchodkyni Annu. Když se do obce přistěhovala, ještě se v okolí surovina nedobývala. “V minulosti to hodně pomohlo. Všecko je opravený, hřiště máme umělý i normální,” říká žena. Následků útlumu těžby se prý nebojí. Toho, že peněz nyní dostává obec méně, si je vědomá, ale není to podle ní na místním životě vidět.

Tiché výhrady

Na obci opravdu není patrné strádání. Velká část obydlí je opravená, chodníky jsou vydlážděné a na severu Dambořic na levných stavebních parcelách rostou nové domy. V rekonstruovaném kostele vznikají nové varhany za 6,2 milionu korun, na které obec přispěla třetinovou částkou. Plánovaná je také rekonstrukce okolí úřadu a investice do místního zdravotního střediska. 

Ne všichni obyvatelé jsou ale s rozvojem obce úplně spokojeni. Podle režisérky místního ochotnického divadla Jarmily Luskačové mohly Dambořice za peníze z těžby vybudovat víc. „Před dvaceti roky se řešil třeba dům pro seniory, není doteď. Bylo několik projektů a vždycky se to odsunulo,” říká Luskačová.

Chtěla by, aby se lidé zajímali o místní dění více a chodili na zastupitelstvo. Řadu věcí podle ní berou automaticky. “Jim je to jedno. Ti, kteří majou děcka, zajímá, aby je dostali do školky. Ve škole bojují maximálně s ředitelkou. Popelnice jsou tu levný, ale nikdo to neocení, pokud se neodstěhuje jinam, kde platí víc,” míní režisérka. Přes výhrady však není s vedením obce úplně nespokojená a k podzimním volbám do zastupitelstva plánuje dorazit.

Bez větších bojů

Ani komunální volby však nenasvědčují tomu, že by se obyvatelé nedostatku ropy nějak obávali. Stejně jako v předchozím volebním období se i letos o místo zastupitele uchází kandidáti za tři stejné subjekty. Žádná kampaň není na ulicích Dambořic vidět. Podle starosty Pastyříka jsou místní už dávno připravení na to, že peníze z ropy jednoho dne nebudou.

„Počítá se s tím, že to vyschne, ale čeká se na ten rok, kdy se tak stane,“ vysvětluje starosta, který letos kandiduje na prvním místě volební listiny Sdružení nezávislých kandidátů (SNK) – Za rozvoj obce.

I lídři dalších kandidátek se připravují na to, že se obec bude muset uskromnit. „Dambořice mají na účtu ještě úspory z let minulých, takže to občané teď tolik nepocítí. Do budoucna ale bude muset obec přemýšlet o tom, jestli nezvede cenu popelnic nebo nájmy na obecních bytovkách,“ říká Michal Konečný, jednička místní kandidátky SNK – TJ Sokol.

Podobně situaci vidí i lídr volebního lístku KDU-ČSL Pavel Hořava. Zmenšit chce například provozní výdaje. „Budeme se snažit jít cestou úspor, budeme se snažit zainvestovat třeba do zateplení obecních budov, aby byly výdaje co nejnižší,“ vysvětluje Hořava.

Dambořice se proto připravují na život obyčejné obce. „Z hlediska udržitelnosti a provozu obce není nutné chystat krizové scénáře, jako by bylo vypínání elektrické energie, veřejného osvětlení a podobně,” říká starosta. “Patřili jsme k obcím, které kanalizaci a čističku postavily bez dotací, protože jsme měli mimořádné příjmy. Pokud je mít nebudeme, budeme se zároveň snažit dostat víc peněz z dotací jako jiné, běžné obce v okolí,” dodává. Podle něj to pro obyvatele není nová věc ani nové očekávání.