Obžaloba postihovala jednání šestapadesátileté bývalé přerovské soudní exekutorky při výkonu exekuční činnosti v letech 2009 až 2013. Studená podle žalobce jako jediná rozhodovala o odchozích platbách a výběrech peněz, tato vymahatelná plnění však nevyplácela, ale používala na chod úřadu, na rekonstrukci úřadu v Komenského ulici v Přerově nebo je převáděla na bankovní účet svého přítele. Podle žalobce zmařila žena vyplácení peněz ve víc než dvě stě osmdesáti exekučních řízeních, a způsobila tak škodu přesahující dvacet šest milionů korun.
Svým jednáním bývalá exekutorka poškodila podle žalobce jednotlivce, státní správu i řadu firem. S nárokem na finanční odškodnění se připojilo ministerstvo spravedlnosti, banky či okresní správa sociálního zabezpečení. Z firem jde především o pivovarnickou skupinu středomoravských pivovarů PMS Přerov, do které spadá Pivovar Litovel, Pivovar Zubr a Pivovar Holba z Hanušovic.
Případ mapovali kriminalisté několik let
Rozsáhlý případ mapovali policisté několik let. Na kauzu se zaměřili jihomoravští specialisté z odboru hospodářské kriminality na základě žádosti o změně místní příslušnosti kvůli možné podjatosti jejich kolegů. Ze seznamu exekutorů podle webu profesní komory Studená vypadla v roce 2013, v jejím obvodu ji nahradil jiný exekutor.
Bývalá exekutorka na soudce apelovala, aby jí trest snížili. Poukazovala na své rodinné poměry i snahu peníze splácet. „Nikdy mé jednání nebylo vedeno snahou získat majetkový prospěch. Uvědomuji si ty chyby, neměla jsem nikdy nastoupit do pozice manažera,“ uvedla.
Dodala, že škodu splácí ze současného výdělku a to již několik let. Naopak žalobce s trestem i zákazem činnosti souhlasil. „Trestná činnost byla páchána po celou dobu výkonu funkce soudní exekutorky, soud se zabýval i tím, jakým způsobem byla ohrožena důvěra v právní stát a justiční systém,“ podotkl žalobce.
Prohlášení viny soud nepřijal
Vrchní soud zároveň během projednávání případu nepřijal její prohlášení viny s tím, že měl pochybnosti, zda je míněno vážně, uvedl předseda senátu. Obhajoba se nyní odvolávala pouze do výroku o výši trestu.
„Trest považujeme za nepřiměřeně přísný, bez ohledu na to, zda soud přijal prohlášení o vině či nepřijal. Z její strany došlo k tomu, že pochopila, že konečná zodpovědnost je vždy na ní, jako na vedoucí exekutorského úřadu. K pochybení došlo, šlo ale o manažerské selhání,“ uzavřel její obhájce.
