Macocha je s hloubkou 138,7 metru nejhlubší propastí v Česku. Historie průzkumů místních jeskyní začala už v roce 1723 prvním zaznamenaným sestupem mnicha Lazara Schoppera, až Absolonovo snažení ale vedlo po vzniku Československa ke zpřístupnění zdejších krasových prostor veřejnosti. Použil při tom ty nejmodernější dostupné technologie.
Práce se ovšem na několik let zastavily u Zlého sifonu, posledního skalního masivu oddělujícího vodní plavbu a nedaleké dno propasti. Bylo nutné do něj vyvrtat štolu, což se podařilo až v roce 1933. Absolon musel k těmto pracím zajistit obří čerpadla odvádějící vodu z přítoku říčky.
Svými pracemi Moravský kras zařadil mezi největší speleologické lokality v Evropě a Brno se díky němu stalo jedním z center archeologického, antropologického a speleologického výzkumu. Vedle Moravského krasu Absolon zkoumal také krasová území v Chorvatsku, ve Francii i Anglii. V podzemí objevil desítky drobných živočichů, z nichž některé nesou jeho jméno.
Punkevní jeskyně s propastí Macochou navšíví ročně zhruba dvě stě tisíc návštěvníků. V roce 2020 to bylo podle mluvčího Správy jeskyní ČR Pavla Gejdoše kvůli opatřením souvisejícím s koronavirem a výpadku zahraničních turistů sto osmnáct tisíc.
