Ústavní soud zrušil část protialkoholové vyhlášky v Heřmanově Městci

Ústavní soud (ÚS) zrušil část vyhlášky Heřmanova Městce na Chrudimsku o zákazu konzumace alkoholu na některých veřejně přístupných místech. Sporná část stanovila výjimku ze zákazu pro akce pořádané městem. Podle ministerstva vnitra, které návrh k ÚS podalo, radnice bez racionálního důvodu zvolila nerovný přístup k sobě samotné a k ostatním pořadatelům.

Ilustrační snímek
Zdroj: ČTK Autor: Michal Kamaryt

Pokud město vystupovalo jako organizátor akce, bylo možné podávat a konzumovat alkohol automaticky, což ale neplatilo pro jiné organizátory. Museli si opatřit souhlas města. Formulace vyhlášky navíc podle ÚS vedla k tomu, že prakticky nebylo možné pořádat akce s konzumací alkoholu na pozemcích, které patřily někomu jinému než městu.

„Město neodůvodněně zvýhodnilo samo sebe na úkor jiných subjektů. Pro vlastní akce stanovilo určitý bianco šek, kdy jakákoliv akce, kterou město koná na vymezených prostranstvích, může být s konzumací alkoholu, zatímco u těch ostatních akcí by to bylo pouze se souhlasem města,“ řekla mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.

Výkladové problémy nezmizely

Sporná část vyhlášky konkrétně stanovovala, že „zákaz se nevztahuje na akce pořádané městem nebo se souhlasem města“. Ústavní soudci vyškrtli slova „městem“ a „nebo“. Nově tedy ve vyhlášce stojí jen to, že se zákaz nevztahuje na akce pořádané se souhlasem města. Výkladové problémy ale podle ÚS přetrvávají i po zásahu, který vzhledem k omezenému návrhu ministerstva vnitra nemohl být razantnější.

Formulace vyhlášky údajně vede k tomu, že prakticky nelze pořádat akce s konzumací alkoholu na veřejných prostranstvích, kde pozemky patří někomu jinému než městu. V takové situaci totiž patřičný souhlas – vzhledem k jeho právní povaze – nemůže vydat ani radnice, ani majitel daného pozemku.

Podle ÚS by bylo vhodnější, kdyby vyhláška nějak obecněji definovala, kdy alkohol podávat lze a kdy nikoliv. „Měla by být zakotvena nějaká obecnější podmínka, kdy platí výjimka ze zákazu konzumace alkoholu, může to být třeba počet účastníků akce, konkrétní datum,“ uvedla Číhalíková Sedláčková. Konkrétní úprava ale záleží na rozhodnutí samosprávy.

Podobně dopadly i vyhlášky v Chebu a Chrastavě

Podobným problémem se soud zabýval už v roce 2014, kdy zrušil část chebské vyhlášky o veřejném pořádku. Předpis reguloval ohňostroje, ale městem pořádané akce měly dosud výjimku a nepodléhaly povolovacímu řízení. Ústavní soudci v tom spatřovali nerovnost.

O dva roky později pak soud škrtal také ve vyhlášce Chrastavy na Liberecku o veřejném pořádku. Pro akce pořádané městem vymezovala mírnější podmínky nočního klidu než pro akce ostatních organizátorů.