Stavbě posledního úseku D1 u Přerova hrozí další průtahy. Začít se má přitom už letos

V dostavbě dálnice D1 u Přerova pravděpodobně dojde na další průtahy. Úředníci se musí vypořádat s novými podněty ekologických a občanských organizací, kterým vadí například navržený způsob zimní údržby dálnice. Oddaluje se tak nový verdikt o změně územního rozhodnutí, bez kterého se nemůže začít stavět. Budování posledního úseku nejstarší dálnice v Česku přitom musí začít nejpozději v listopadu letošního roku.

Desetikilometrový úsek mezi Přerovem a Říkovicemi je poslední částí dálnice D1, bez něj budou muset všechna vozidla i nadále projíždět městem, které má s dopravou velké problémy. 

Dostavba dálnice je ale stále v nedohlednu. Verdikt o změně územního rozhodnutí měl potvrdil Olomoucký kraj v těchto dnech. Nakonec se ale musí vypořádat s několika námitkami. „Požádali jsme kolegy z odboru životního prostředí a zemědělství, aby přezkoumali obsah nového závazného stanoviska, aby ho buď potvrdili, nebo změnili,“ uvedla vedoucí Oddělení stavebního úřadu Olomouckého kraje Hana Mazurová. 

V listopadu vyprší platnost EIA

Přezkum a dodržení zákonných termínů mohou celou věc zdržet víc než o měsíc. Podle odpůrců stavby ale zatím není dostatečně vyřešeno třeba použití posypové soli při zimní údržbě. „Vadí nám i to, že rozptylová studie z roku 2016 je zastaralá. Nepoužívá aktuální limity, neboť trasa dálnice vede přes Dluhonice, a v současné době už jsou tam překročeny limity prachu a benzo(a)pyrenu,“ uvedl šéf spolku Děti Země Miroslav Patrik. 

Problém je ale v tom, že stavba dálnice D1 z Přerova do Říkovic musí začít v listopadu letošního roku. Poté totiž vyprší platnost posudku EIA, který se zabývá vlivem komunikace na životní prostředí. 

I přesto už Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vybírá firmu, která má chybějící úsek postavit. Připravené jsou už i podklady pro stavební povolení. Bez pravomocné změny územního rozhodnutí ale nemůže přistoupit například k vyvlastnění části potřebných pozemků. „Pokud by to mělo zasahovat výrazně do léta, do podzimu, tak samozřejmě se ukáže, že ten termín nemůžeme stihnout,“ upozornil ředitel Závodu Brno ŘSD David Fiala.  

Pokud stavba poslední části dálnice v listopadu nezačne, její příprava, která je pro Přerov velmi důležitá, se vrátí na úplný začátek. Zdržení by pak mohlo být i několik let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
10:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 11 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
včera v 08:00

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...