Nevyhovující depo tramvají v centru Olomouce by se mohlo přestěhovat na okraj města, do bývalých kasáren sovětské armády v Neředíně. O využití někdejší vrtulníkové základny nebylo rozhodnuto ani třicet let po jejím zrušení. Původně Olomouc plánovala, že tam vybuduje podnikatelskou zónu, nyní je ve hře i nové depo, kde by našly místo nejen tramvaje, ale i autobusy.
Nové depo pro tramvaje? Olomouc hledá využití bývalých kasáren v Neředíně
Podle územního plánu může být na sedmi hektarech v areálu bývalých kasáren, které vlastní město, lehká výroba s vysokou přidanou hodnotou. Zástupci města už loni jednali na ministerstvu průmyslu a obchodu o možné dotaci na vybudování infrastruktury u těchto pozemků.
Podle náměstka olomouckého primátora Martina Majora (ODS) začalo nyní město uvažovat o tom, že by v areálu vybudovalo depo pro tramvaje a autobusy Dopravního podniku města Olomouce (DPMO). „Pozemky jsou nyní jednou z lokalit, kde se prověřuje možnost budoucího umístění depa dopravního podniku,“ potvrdil Major.
Kromě tramvají by se do Neředína mohly přestěhovat i autobusy. „Ani autobusová vozovna na Dolní Hejčínské není dostačující, chybí zde prostory pro těžší údržbu vozidel,“ doplnila mluvčí DPMO Lenka Křenková. S ohledem na další rozvoj MHD by podnik potřeboval vozovnu o deseti hektarech pro devadesát tramvají a stejný počet autobusů.
Ve hře zůstává i podnikatelská zóna
Město zatím nezavrhlo ani možnost vybudovat v areálu bývalých kasáren zázemí pro podnikatele. V případě vozovny dopravního podniku se však stále neví, jakým způsobem by byl záměr města financován.
Taková stavba by mohla přijít na stovky milionů korun a na to by město potřebovalo dotaci. O tom, jak bude plocha bývalých kasáren v Neředíně v budoucnu využita, by město podle Majora mohlo mít jasnější představu za několik měsíců.
Olomouc potřebuje depo i zázemí pro nové firmy
Vybudování podnikatelské zóny v areálu bývalých neředínských kasáren by podle dřívějšího odhadu stálo několik desítek milionů korun, dotace ministerstva průmyslu a obchodu může pokrýt až 75 procent nákladů.
Zhruba třetinu pozemků v areálu vlastní město, zbývající část parcel má soukromé majitele. Na pozemcích je třeba vybudovat infrastrukturu a silnice. Nový podnikatelský areál by investorům přišel vhod, tři městské průmyslové zóny jsou už totiž obsazené.