Kraj povolil stavbu průmyslové zóny na úrodné půdě. Měli najít jiné místo, tvrdí Jurečka

Krajští zastupitelé schválili aktualizaci zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, která umožňuje zábor čtyřiceti hektarů úrodné půdy u Hněvotína u Olomouce. Vzniknout tam má biomedicínské centrum a také další služby. S projektem ale nesouhlasí vedení Hněvotína, záměr totiž počítá s výstavbou velkých hal na poli v těsném sousedství obce. Ta plánuje, že se obrátí na soud.

Schválenou aktualizaci zásad územního rozvoje bude muset Hněvotín zapracovat do svého územního plánu. Starosta obce Jaroslav Dvořák (nestr.) zastupitelům řekl, že pokud bude plocha zastavěna, budou velké průmyslové haly stát pouhých 200 metrů od rodinných domů.

MfD informovala, že k vybudování biomedicínského centra se před lety v memorandu přihlásily Univerzita Palackého (UP), Fakultní nemocnice Olomouc, agentura CzechInvest, klastr MedChemBio a developerská společnost Gemo. UP ale tvrdí, že se na přípravě projektu nepodílí a ani to neplánuje.

Spodní voda v ohrožení?

Starosta Hněvotína řekl, že patnáct metrů vysoké haly obyvatelům znemožní výhled do okolí a znehodnotí vesnický ráz obce. Navíc se obává, že zastavění takto velké plochy by ohrozilo zdroje pitné vody v obci, protože z tohoto území proudí spodní voda do vesnice a zásobuje místní studny.

Úředníci ale krajským zastupitelům doporučili, aby námitky starosty zamítli. Krajský úřad je totiž vázán loňskou dohodou ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva životního prostředí ohledně plochy mezi Hněvotínem a Olomoucí, která připouští zábor až 44 hektarů půdy.

Jurečka: Jde o zájem vyjít vstříc investorům

Opoziční krajský zastupitel a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (Koalice pro Olomoucký kraj) upozornil, že zákon dovoluje přeměnu kvalitní půdy na průmyslovou oblast pouze za podmínky, že veřejný zájem výrazně převažuje nad ochranou zemědělského půdního fondu. Jeho návrh na přepracování aktualizace zásad územního rozvoje zastupitelé neschválili.

Jurečka tvrdí, že k záměru u Hněvotína už v minulosti ministerstvo životního prostředí dvakrát zaujalo negativní stanovisko. Investoři podle něj mohli využít jiné volné plochy v kraji, kde není tak kvalitní půda jako u Olomouce. Zábor půdy už delší dobu odmítají i zastupitelé z Hněvotína.

Kraj chce spolu s obcí připravit územní studii, která podrobně definuje parametry budoucího využití plochy. Hněvotín je podle starosty Dvořáka připraven se záboru zemědělské půdy bránit u soudu. „Pokud to (výhrady obce) budete ignorovat, budeme hledat další prostředky,“ doplnil.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 4 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 5 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...