Co je pod trasou budoucího Městského okruhu, prověří sondy. Praha za ně zaplatí 22 milionů

Pražští radní schválili zakázku na geologický průzkum trasy, kudy má vést severní a východní část Městského okruhu, tedy vnitřního silničního okruhu. Navázat má na tunelový komplex Blanka a přes Libeň a Malešice se napojit na Jižní spojku. Město za průzkum zaplatí 22,6 milionu korun, výsledky by měly být počátkem příštího roku.

Geologický průzkum bude probíhat ve třech etapách, nejnáročnější – a pro město nejdražší – bude ta mezi Balabenkou a Jižní spojkou. Bude stát zhruba polovinu celkové částky, zbylá polovina půjde na úsek z Balabenky k Blance a také na Libeňskou spojku, která by v budoucnu měla posloužit jako obchvat ulice V Holešovičkách a přivádět auta z vnitřního okruhu do Liberecké ulice.

Konsorcium společností SG Geotechnika a PUDIS hodlá na plánované trase nové kapacitní silnice provádět sondy. Nevzniknou tedy hloubené štoly jako například při průzkumech pro Radlickou radiálu nebo metro D.

Zhruba 81 sond bude sloužit pro geofyzikální, hydrogeologický a korozní průzkum. Město chce vědět, které horniny se v podloží nacházejí a jaké mají vlastnosti a pevnost. „Ukáže také, jak podrobné jsou dnešní geologické mapy. Zjišťovat se budou i bludné proudy,“ shrnul náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Tunely o délce přesahující osm kilometrů

Celková délka části Městského okruhu, kterou je potřeba dostavět, přesahuje deset kilometrů. Nynější vedení Prahy nechalo loni přepracovat původní projekt a zásadním způsobem zvýšit délku tunelů. Pod zemí by podle požadavků současné garnitury měli řidiči strávit téměř celou cestu z Holešoviček do Strašnic – celková délka tunelů dosáhne 8,5 kilometru.

Kdy bude hotový geologický průzkum, není zatím zcela zřejmé. Podle smlouvy bude probíhat deset měsíců. Z dokumentu, který schválila městská rada, vyplývá, že by neměl začít později než v dubnu.

Na magistrátu nyní vzniká návrh na změnu územního plánu, která musí stavbě předcházet. „Je připravována dokumentace pro územní rozhodnutí, v rámci přípravy se provádí zmíněný průzkum,“ podotkl náměstek Scheinherr. Náklady na samotnou stavbu zatím nebyly vyčísleny, hovoří se však až o 100 miliardách korun.

V tom případě by byla severní a východní část Městského okruhu více než dvojnásobná ve srovnání s tunelovým komplexem Blanka, který je ale také kratší (šestikilometrový).

Okruh se staví od 70. let

Městský okruh Prahy se staví od konce 70. let minulého století, kdy – poté, co město postupně opustilo starší koncepty a rozhodlo se pro systém dvou okruhů doplněných radiálami – začala růst Jižní spojka a na ni navazující most Antonína Zápotockého (dnes Barrandovský most). V 90. letech vznikl Strahovský tunel, následně tunel Mrázovka a Zlíchovský tunel.

Od roku 2015 je v provozu komplex Blanka, který ústí do oblasti Holešoviček, respektive na křižovatku Pelc-Tyrolka. Prozatím je tedy možné dojet po okruhu ze strašnicko-hostivařského pomezí do Troje, ale po dlouhé trase přes Smíchov a Břevnov. Celkem jde zhruba o 22 kilometrů.