UNESCO radí vyvlastnit nádraží Vyšehrad, památku, kterou nechal majitel rozpadat. Byl by to zlomový krok

Významná pražská secesní památka, nádraží Vyšehrad, už skoro třicet let chátrá. Před dvanácti lety jej koupila firma s neznámými vlastníky, podle všeho ze spekulativních důvodů. Jelikož se budova rozpadá, mise UNESCO považuje za jedinou možnost záchrany vyvlastnění. Bylo by to poprvé od roku 1990. Jak se k této možnosti staví politici, zjišťoval David Vondráček z pořadu Reportéři ČT.

Video Reportéři ČT
video

Reportéři ČT: Památková spekulace

Pro turisty, kteří přijíždí do Prahy vlakem ze západu, nabídne české hlavní město nehezký obrázek: západní expresy totiž míjejí rozpadající se secesní budovu nádraží Vyšehrad. Ministerstvo kultury jej sice v roce 2000 prohlásilo kulturní památkou, ani tento status ale objekt před dalším chátráním neuchránil.

Mise UNESCO, která v tuzemsku kontrolovala celou řadu památek, proto přišla s radikálním řešením – vyvlastněním stávajícího soukromého majitele bývalého nádraží.

„Stát by měl prostřednictvím magistrátu hlavního města využít své pravomoci k vyvlastnění bývalého nádraží Vyšehrad a předat jej jinému investorovi, který bude ochoten a schopen jej opravit a znovu zprovoznit,“ cituje závěry komisařů viceprezident české sekce Mezinárodní rady pro památky UNESCO Josef Štulc.

Nádraží, kde vlaky nezastavovaly a výpravčí nevypravoval

Problémy nádraží Vyšehrad sahají až do 60. let minulého století, kdy přestalo sloužit původnímu účelu. Leží totiž v oblouku, ve kterém předpisy zastavování zakazovaly. Výpravčí na nádraží působil až do roku 2006, i když zde už žádné vlaky nezastavovaly.

V roce 2006 přestalo nádraží Vyšehrad svému účelu sloužit definitivně. Veřejnou soutěž na jeho rekonstrukci vyhrálo sdružení Nová Perla Ivana Mečla. Od Českých drah získal nájemní smlouvu a do renovace slíbil investovat 50 milionů korun. V bývalé nádražní budově měl vzniknout prostor pro avantgardní umění. „Projekt byl vůči rázu nádraží velmi citlivý, byla to také podmínka památkářů. Celé jedno křídlo mělo být věnováno spíše živému umění, střed a pravé křídlo měly být galerií,“ popisuje Mečl své záměry.

V roce 2007 ovšem České dráhy zjistily, že ze zákona nemohou pronajímat, ale pouze prodávat. Smlouvu s Ivanem Mečlem proto vypověděly. „Celé to bylo úplně špatně. Na jednu stranu stát vyhlásil stavbu kulturní památkou a na druhé straně, u jiného ministerstva, de facto státní podnik to prodá v soutěži,“ kritizuje tehdejší rozhodnutí místostarosta Prahy 2 Václav Vondráček (ODS).

České dráhy si však za svým postupem stojí. „Jediná legitimní cesta, jak můžeme prodávat majetek, který nepotřebujeme, je, že ho nabídneme v otevřeném řízení. Tomu, kdo nabídne nejvíc, ho prodáme,“ vysvětluje mluvčí ČD Radek Joklík.

Vyšehradské nádraží v dobách největší slávy
Zdroj: ČT24

Nádraží Vyšehrad i s přilehlými pozemky tak nakonec koupila firma TIP Estate, s. r. o. za 41 milionů korun. Později se přejmenovala na RailCity Vyšehrad s. r. o.

„Byly to de facto nastrčené figurky, které získaly peníze z banky z Oregonu ze Spojených států. (Firmy) tady ale žádné zázemí neměly. A už tehdy jsme s nimi jednali v tom smyslu, že nejsou schopni tu stavbu přestavět, natož tam vybudovat tak monstrózní objekty, jejichž povolení tehdy žádali a také se jim je povedlo získat. Jak to dopadlo, dnes vidíme,“ dodává Václav Vondráček.

Sídlo firmy přímo ve zdevastovaném nádraží

Firma vlastnící nádraží Vyšehrad má zaregistrované sídlo přímo v budově zchátralého nádraží, kde dnes ale úřadují spíš krysy a potkani. „Schválně se to tak registruje, aby se pak budova mohla prodat jako s. r. o. Tím pádem pak neplatíte daň z nemovitosti,“ vysvětluje Petr Zeman (Praha sobě) z výboru pro rozvoj územního plánu a památkové péče magistrátu. I když má firma RailCity Vyšehrad stopy i ve Spojených státech, Zeman je přesvědčen, že je jejím majitelem Čech.

Na jedinou známou e-mailovou adresu majitele nádraží poslal štáb Reportérů ČT žádost o vysvětlení nezájmu o záchranu památky. Nikdo neodpověděl. Také Petr Balušek, který jako právní zástupce firmy RailCity Vyšehrad s. r. o. za majitele do minulého roku komunikoval, na otázky odpovídat odmítl.

Zničená fasáda nádraží Vyšehrad
Zdroj: ČT24

Slib o záchraně padl před rokem, naplnění ale stále chybí

I když před se před rokem vítězná pražská koalice v programovém prohlášení zavázala, že kulturní památku nádraží Vyšehrad i s přilehlými pozemky vykoupí a zachrání, situace se zatím nikam nepohnula.

„Znalecký posudek říká, že ta nemovitost má cenu kolem 65 milionů. Vstoupili jsme do jednání s vlastníkem, ovšem cena, kterou požaduje, je kolem 135 milionů. A to je z pohledu veřejného práva neodůvodnitelná cena,“ vysvětluje zablokování situace radní pro správu majetku hlavního města Prahy Jan Chabr (TOP 09).

Vzhledem k tomu, že nádraží Vyšehrad leží v ochranném pásmu UNESCO, mezinárodní rada této organizace navrhla vyvlastnění. „Zákon umožňuje vyvlastnit nemovitost, která je prohlášena za kulturní památku. Jde o situaci, kdy vlastníkem majetku není stát, vlastník trvale zanedbává péči o nemovitost, je to ve společenském zájmu a po předchozím pokusu s vlastníkem dohodnout se na odkoupení,“ vyjmenovává podmínky pro vyvlastnění advokát Jiří Matzner. Vyvlastnění by musel navrhnout magistrát.

Primátor Prahy Zdeněk Hřib zatím nechce úplně vyloučit ani vykoupení. „Nicméně v případě, že by to k dohodě nedospělo, budeme se muset k tomu postavit v koalici. Tyto dvě krajní možnosti jsou jasně dané,“ ujišťuje Hřib.

Vyvlastnění jako poslední možnost

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) však varuje, že vyvlastnění nádraží by vytvořilo precedens. Také podle generální ředitelky Národního památkového ústavu Naděždy Goryczkové je vyvlastnění až tím nejzazším řešením. „Je to možnost, která nesmí být zneužívána a využita může být jen v případě, že selžou všechny zákonné možnosti.“

Také z evropského pohledu je vyvlastnění mimořádnou situací, která je ve všech unijních státech podmíněna silným veřejným zájmem, připomíná bývalý předseda právního výboru Evropského parlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Například v Německu byl nedávno vyvlastněn zámek, který nechal jeho majitel téměř rozpadnout. Šlo o první případ za sto let.„Pokud se v Česku najde takový případ, jako je nádraží Vyšehrad, nebude to nic revolučního,“ míní Svoboda.