Některé nové aleje dřevin podél jihomoravských silnic usychají. Mladé stromy většinou nepřežijí extrémní letní sucho, vadí jim ale i hospodaření zemědělců na okolních polích. Problém mají i ve městech, kde stromy kromě nedostatku vláhy trápí málo prostoru. V Brně proto začali používat takzvaný hydrogel a také speciální zeminu, která pomáhá zadržovat vodu a stromy vyživuje.
Stromy podél silnic usychají i ve městech. V Brně pomáhá udržet vláhu speciální zemina a hydrogel
Dvaaosmdesát nových dubů znovu lemuje silnici druhé třídy mezi Břeclaví a Lanžhotem. Stejné druhy šly přitom do země už před dvěma lety jako náhrada za staré předchůdce, většina ale nepřežila hned následující enormně suché jaro. „Tady například tři měsíce neprší. Přes léto jsme zalévali, a přesto to uschlo. V prvních dvou letech dáváme každý druhý týden ke stromu až šedesát litrů vody, aby ty kořeny chytly,“ popsal dělník z Morávkova zahradního centra Lednice Jiří Navrátil.
Ani cisterny nepomohly a firma tak musela v rámci tříleté záruky stromy za víc než sto tisíc korun vyměnit. Přesto, že má Lanžhot dub ve znaku, podle zahradníků není šťastnou volbou. Spolu se silničáři navíc apelují na obce, aby pro náhradní výsadbu volily jiné lokality.
„Ani policie z bezpečnostního hlediska ty stromy podél silnic moc ráda nevidí. Obce mají možnost si náhradní výsadbu vymínit i v zastavěných částech. Pak je možné se s nimi domlouvat na spolupráci. Například že by zalévání zajistila obec, to by nám hodně pomohlo,“ řekl vedoucí oblasti Břeclav Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Ladislav Hádlík.
Loni museli silničáři výsadbu zastavit
Problémy nastaly i u silnice třetí třídy nedaleko Bulhar na Břeclavsku. Mladé jabloně nechal vysázet spolek Moravia Virdis. Některé vlivem sucha také odumřely. „Pokud ty stromy vysazujeme my, tak tu následnou péči děláme my, pokud si vybereme zhotovitele, tak následná údržba je na něm,“ řekl Ladislav Hádlík. Loni kvůli zasychání sazenic museli silničáři výsadbu podél vozovek úplně zastavit. Podle ekologů přitom silnice chrání před větrem nebo zadržují přívalový déšť.
V Brně používají pomocné půdní látky
Jak úspěšně pěstovat stromy v době klimatických změn i v zastavěných částech měst, řeší Veřejná zeleň města Brna. Její zkušenosti ukazují, že stromy vysazené před deseti nebo dvaceti lety začínají také usychat.
Zaměstnanci veřejné zeleně vysazují na podzim stovky nových stromů. Aby rostly i v záplavě betonu a parkujících aut, tradiční výsadba a zálivka nestačí. „Toto je zkamenělá druhohorní řasa. Je to taková hornina, která obsahuje i část organických látek. Jednak pomáhá zadržovat vodu u rostliny a dodává i živiny,“ popsala speciální zeminu, kterou zaměstnanci používají, Alexandra Koutná.
Zadržování vody i přídavek živin je potřeba, některé stromy totiž mají k dýchání a zálivce pár metrů čtverečních. „Ten prostor je hodně omezený. První limitující faktor je voda, potom bývá vhodné zamezit najíždění automobilů,“ řekl ředitel Veřejné zeleně města Brna Jozef Kasala. Auta totiž připravují strom o druhou nezbytnost, vzduch. Někdy přitom zem tak stlačí, že ani vláhu už nepojme.
Pod slupkou trávníku se nachází nepropustné podloží i v parku, kde je proto také potřeba použít pomocné půdní látky. Do jámy k sazenicím proto přijde kvalitní zemina, hydrogel, hnojiva i látka pomáhající kořenit.
Výsledkem výsadby organizované radnicí v Brně-Bystrci má být za pár let ovocná alej pro obyvatele sídliště. Do aleje doplnili pracovníci veřejné zeleně okrasné sakury. „Dnes by rozhodně v těchto podmínkách například lípa malolistá do ideálních rozměrů jen tak nenarostla,“ řekl Jozef Kasala.
