Pomologové v Moravskoslezském kraji mapují původní odrůdy ovoce, které se objevují už jenom na několika zahradách na Opavsku, Krnovsku nebo Osoblažsku. Jejich cílem je staré odrůdy zachránit dříve, než uhynou stářím. Podle odborníků některé z nich patří k nejkvalitnějším, spousta lidí je přitom vůbec nezná.
Odborníci už od 60. let minulého století mapují staré odrůdy ovocných stromů na Valašsku. Na Krnovsku, Opavsku nebo Osoblažsku se tím už deset let zabývá Radim Lokoč z Českého svazu ochránců přírody. Spolu se svými kolegy prochází zahrady tamních obyvatel nebo zahrady, které už dávno zanikly.
Stoletý strom stále plodí až stovky kilogramů jablek
V oblasti bývalých Sudet a také na Opavsku se pěstovala celá řada krajových odrůd. Například Jiří Blahuta z Vraclávku na Krnovsku má na své zahradě jabloň odrůdy Gravštýnské červené, která je už zhruba sto let stará. Patří k posledním jabloním této odrůdy v regionu a stále plodí.
Strom zůstal na zahradě ještě po původních německých obyvatelích a řadí se k odrůdám, které se v regionu pěstovaly před válkou. „Každý rok se urodí tak šest až sedm metráků. Je to fakt vynikající jablko,“ řekl majitel zahrady. Podle Lukáše Mately ze spolku Slezské odrůdy patří toto jablko k nejchutnějším a dosud nepřekonaným.
Staré zahrady stále ukrývají odrůdy ovoce, které spousta lidí už ani nezná. „Z hrušní je to například Jakubinka, Margetinka a Cukrůvka. Většinou jde o letní hrušně, které měly své využití ať už na sušení, nebo se z nich dělala povidla. Z jabloní bych zmínil třeba Pasecké vinné,“ řekl Lokoč.
Jsou genofondové sady správným krokem?
Staré odrůdy ovoce mají zachranit i takzvané genofondové sady. Ty se specializují právě na ovoce, které se z regionu pomalu vytrácí. Takových sadů už v Moravskoslezském kraji funguje šest a sedmý se otevře už letos v Krnově-Chomýži. Někteří odborníci jsou ale k záchraně starých odrůd skeptičtí například kvůli obavám ze šíření chorob ovoce.
„Některé staré odrůdy jsou vynikající. Já třeba dodnes vzpomínám na Čistecké lahůdkové, na které nedám dopustit, má vynikající chuť. To, že všechny staré odrůdy jsou dobré, není pravda. Ani deset procent z těch starých odrůd není chuťově dobrých,“ upozorňuje školitel Českého zahrádkářského svazu Miroslav Přasličák.
