Na severu Moravy přibývá falešných volání na tísňovou linku. Vtipálkům hrozí tvrdé tresty

Záchranáři i policisté v Moravskoslezském kraji řeší v posledních týdnech několik případů zneužívání tísňových linek. Falešné telefonáty jsou přitom podle zástupců Integrovaného záchranného systému velmi nebezpečné. Může se stát, že se záchranáři kvůli zneužití linky včas nedostanou k lidem, kteří pomoc opravdu potřebují. 

Tísňová linka 112
Zdroj: ČTK Autor: Kateřina Šulová

Může jít o chybu, nebo o nahlášení události, která není tak vážná, aby bylo nutné posílat na místo záchranáře. Ovšem nejvážnějším případem je úmyslné zneužití tísňové linky, kdy k vymyšlenému případu vyjíždí všechny složky Integrovaného záchranného systému (IZS). V takových případech se událost předává policii.

„Dá se říct, že za ta zlomyslná volání mohou být odpovědní psychicky narušení lidé, nebo kombinace několika faktorů. Velice často to mohou být lidé závislí na alkoholu, jiných látkách,“ řekl vedoucí směny operačního dne Petr Hamerka. 

Vtípky i vymyšlené historky

Moravskoslezská policie teď řeší případ jednadvacetileté ženy, která linku 158 vytočila bezdůvodně během několika týdnů zhruba dvěstěkrát. Na tísňovou linku nedávno zavolal i muž, který si vymyslel záchvat své ženy. Tvrdil, že musel utíkat do vedlejší obce k telefonu. Nakonec se ukázalo, že je opilý a chtěl odvézt z restaurace domů. Nakonec musel zaplatit všechny náklady na výjezd zdravotníků.

„Objednal si odvoz naším sanitním vozidlem a pacientka nebyla pacientkou, neměla žádné zranění. Je to doba řádově několika desítek minut, kdy tým není k dispozici pro případné další výjezdy k pacientům.“

Lukáš Humpl

mluvčí ZZS Moravskoslezského kraje

 Za zneužití linky hrozí i vězení 

Zatímco sankce byly dříve těžko vymahatelné, dnes zákon umožňuje volajícímu uložit pokutu ve výši až 200 tisíc korun. Může jít také o trestný čin poškození nebo ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení, případně šíření poplašné zprávy, za který hrozí až pětileté vězení. 

Vypátrání volajícího je dnes poměrně snadné. Policie může jednoduše zjistit telefonní číslo a podobné je to i s polohou. Viníka bude možné vypátrat s přesností až na několik metrů, což se hodí v případě reálných výjezdů. 

Pokud ke zneužívání tísňové linky dochází opakovaně, telefonní operátor může na žádost operačního střediska IZS přístroj zablokovat. Volajícímu nepomůže ani anonymní SIM karta, provozovatelé sítí totiž na displeji vidí i výrobní číslo telefonu.

Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje přijme ročně 500 až 700 tisíc tísňových volání. Evidenci volání, která jsou vyhodnocena jako zneužití tísňové linky, si centrum nevede.