Brno - Velkolepý projekt severojižní dálnice skončil jako nedokončené úseky odnikud nikam. Německá dálnice, přezdívaná též Hitlerova, měla spojit dvě největší města rozšiřující se německé říše: polskou Wroclaw a rakouskou Vídeň. Ze severu k jihu měla protínat české území, přičemž pás okolo silnice by patřil Němcům. Stavba nikdy nedokončené silnice začala přesně před 75 lety - 11. dubna 1939.
Plány na Hitlerovu dálnici se začaly objevovat s rostoucí mocí Německa ve 30. letech minulého století. Po anšlusu Rakouska plánovali Němci snadné cestování mezi Polskem a Vídní, jenže 320 kilometrů dlouhá dálnice by protínala území tehdy samostatného Československa. Vznikla tak odvážná myšlenka tzv. exteritoriální dálnice mimo území Německa, kdy by pozemky okolo silnice patřily říši, aby Němci mohli přes Moravu cestovat bez pasu. „Auta se měla po této dálnici pohybovat rychlostí až 160 kilometrů za hodinu,“ připomenul historik Tomáš Janda.
Hitlerova dálnice tehdy byla přirovnávána k Panamskému průplavu, který rovněž lemovalo území cizího státu - USA. Češi by německou silnici mohli používat, ale najíždět i sjíždět by směli pouze na vytipovaných sjezdech, kde by stály celnice. Monumentální plány navíc počítaly s nákladnou stavbou mostů v antickém slohu, které by podtrhly říšský ráz dopravní stavby. „V okolí Jevíčka jsou dálniční mosty projektované ve stylu německého tradicionalismu,“ upozornil Janda.
Se vznikem protektorátu se stavba Hitlerovy dálnice značně zjednodušila. Němci získali potřebnou půdu a 11. dubna 1939 zahájili výstavbu, která měla být hotová za dvacet měsíců. Odvážnou lhůtu nejprve stavaři stíhali, po celé délce stavby pracovaly desítky tisíc dělníků. Podle situace na frontě se ale stavba začala postupně zpoždovat, až se 30. dubna 1942 zastavila úplně.
„Nebyla ocel, tak stavba ustrnula. Nicméně betonáž mostů byla pozastavena až v dubnu 1942 po prvních válečných neúspěších v Rusku,“ připomenul Janda. Němci pak do konce války hlídali staveniště, aby jej lidé nerozkradli, než říše získá dostatek financí na pokračování stavby.
Po roce 1945 se zdála dálnice ze severu k jihu zbytečná, republika využila jen krátký úsek mezi Brněnskou přehradou a Troubskem. Po Němcích zůstalo rozestavěných 85 kilometrů mezi Městečkem Trnávka a obcí Hrušovany na Brněnsku. Během poválečných let byl dokončen pouze čtyřkilometrový úsek Troubsko – Bystrc.
Myšlenka obnovit projekt Hitlerovy dálnice se vrátila až v 60. letech, když vznikla opět potřeba propojit Brno a Svitavy. Nakonec ale místo dálnice zůstalo jen u rychlostní silnice - dnešní R43. Dokončené části původní německé dálnice jsou přesto místy stále využívány.
Nedokončená dálnice
Výstava Nedokončená dálnice, která připomíná historii původní Hitlerovy dálnice, je k vidění v Technickém muzeu v Brně do 8. června. Expozice je otevřená od úterý do neděle mezi 9. a 17. hodinou.
S pozůstatky německé dálnice, která měla především zjednodušit obchodování v rámci říše, vychází i plány na stavbu silnic R52 a R43. „U obou silnic jsou zrušené zásady územního rozvoje kraje, není to o finančních prostředcích. Je to spíš o přípravě, územním plánování a vydávání územních rozhodnutí,“ tvrdí ministr dopravy Antonín Prachař (ANO).
„Lepší situaci máme v oblasti Mikulova, město není dotčené zrušenými zásadami. V této chvíli se pracuje na získání územního rozhodnutí na obchvat Mikulova, abychom mohli začít tento úsek stavět,“ uzavřel Prachař.
