U počátku Vítkovic stál před 190 lety arcibiskup. Vyráběli tam pancíř pro lodě i klikové hřídele

8 minut
190 let Vítkovic
Zdroj: ČT24

U počátku železářské a hutní slávy Vítkovic stál začátkem 19. století olomoucký arcibiskup, světové proslulosti pak dosáhly díky Rothschildům. Severomoravské ocelárny a strojírny prosperovaly za Rakouska-Uherska i první republiky, po znárodnění se Vítkovice staly jedním z pilířů socialistického průmyslu.

Podnik, který byl oficiálně založen 9. prosince 1828, funguje dodnes, přestože v posledních letech prošel složitým obdobím. „Práce v železárnách pro mne byla čest. Můj děda byl soustružníkem, pak dělal mistra. Byl jsem nejdříve montér, pak vysokopecař a teď dělám v Dolní oblasti Vítkovic,“ sdělil Jiří Michálek, který ze současné pozice předsedy předsednictva spolku Dolních Vítkovic zavzpomínal na několik desetiletí vzdálenou historii firmy.

Na území dnešního Moravskoslezského kraje působila počátkem 19. století celá řada hutí, které využívaly místní železnou rudu, dostatek vody a dřevěné uhlí ze zdejších lesů. Mezi nejvýznamnější patřily hutě v panství Hukvaldy, které patřilo olomouckému arcibiskupství. A právě olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, bratr císaře Františka I., před 190 lety rozhodl o budování železáren ve Vítkovicích. Výhodou této lokality byla blízkost uhelných dolů a řeky Ostravice.

Na základě návrhu rakouského hutního experta Františka Xavera Riepla se měly postavit ve Vítkovicích vysoké pece, které měly dodávat surové železo pro pudlovací věž ve Frýdlantu. Nakonec však byla takzvaná pudlovna otevřena v září 1830 ve Vítkovicích a dostala název Rudolfova huť.

Poté, co v roce 1831 kardinál Rudolf Jan zemřel, nabídli jeho dědicové huť k prodeji. Zájem projevil vídeňský bankéř Salomon Meyer Rothschild, který však dle tehdejších zákonů jako Žid nesměl v tomto oboru podnikat. 

Firmu koupilo arcibiskupství, které ji později Rothschildům pronajalo, a v roce 1835 tak začal ve Vítkovicích vznikat soběstačný komplex. Strojírna vyráběla parní stroje, mosty, železniční vagony, důlní nástroje či stroje pro hutě. První vysoká pec byla spuštěna v roce 1836.

Teprve v roce 1843 ovšem získal Rothschild výjimku a společnost, která mezitím začala vydělávat na prudkém rozmachu výstavby železnic, konečně směl koupit.

Před krizí vyrobil podnik mostovku přes Labe

V roce 1858 byla ve Vítkovicích zahájena tradice produkce ocelových konstrukcí – tou první byl silniční most přes Labe v Litoměřicích. Podnik však zasáhla hospodářská krize, potýkal se i s nedostatkem kapitálu a kvalitních surovin.

Rothschildové se proto spojili s bratry Gutmannovými, kterým svěřili odpovědnost za chod svých báňských a hutních podniků, a v listopadu 1873 se na Ostravsku zformovala společnost, která se stala jedním z největších průmyslových podniků tehdejší Evropy.

Vítkovické horní a hutní těžířstvo zažilo v poslední čtvrtině 19. století éru velkého rozmachu, spojeného především se jménem ředitele Paula Kupelwiesera, jenž se funkce ujal v roce 1876.

Kupelwieser, který předtím řídil válcovny v Teplicích, se zasloužil nejen o technický pokrok a prudký růst výroby, ale i o rozsáhlý sociální program. Pro dělníky nechal postavit obytné domy, školy, kostel, jídelnu, nemocnici, zaměstnanci byli firmou dokonce pojištěni.

Ředitel podniku si koupil ostrovy na Jadranu

Éra Kupelwiesera skončila sporem s Rothschildy a odchodem z oboru – koupil jadranské ostrovy Brijuni, kde vybudoval věhlasné přepychové přímořské rekreační středisko. Společnost se ale rozvíjela i po změně ředitele.

Mimo jiné se stala výhradním dodavatelem pancéřových desek pro rakousko-uherské válečné lodě. Ještě do konce 19. století firma začala s výrobou řady produktů, které ji proslavily po světě – klikových hřídelí, vysokotlakých ocelových lahví či ozubených kol.

Rozmach pokračoval i po vzniku Československa a nezastavila ho ani krize v 30. letech. Ve Vítkovicích vznikaly součásti elektráren, obří lodní hřídele nebo kotle. Během druhé světové války Němci firmu orientovali na zbrojní výrobu.

Po válce byl podnik znárodněn, v roce 1979 vznikly Vítkovice – železárny a strojírny Klementa Gottwalda, které se v roce 1981 transformovaly na koncern Vítkovice. Po jeho likvidaci v roce 1989 se železárny staly státním podnikem a v únoru 1992 akciovou společností.

V roce 1998 skončil podnik po 162 letech s vlastní výrobou surového železa a o tři roky později se vyčlenila hutní výroba, již v roce 2005 získala v privatizaci ruská skupina Evraz. Ta ji před čtyřmi lety prodala investorům se sídlem na Kypru. Strojírenskou část získal v roce 2003 podnikatel Jan Světlík, jeho holding se ale v posledních letech potýkal s hospodářskými potížemi.

Vítkovice Gearworks a Vítkovice Envi tak prošly reorganizací, Vítkovice Power Engineering skončily v konkurzu a insolvenční správce začal rozprodávat jejich majetek. Některé firmy ze skupiny změnily majitele, například Hutní montáže, Vítkovice Recycling nebo Vítkovice Doprava. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Tempo růstu cen nemovitostí zrychlilo

V prvních třech měsících letošního roku zrychlilo tempo růstu cen u všech typů nemovitostí – pozemků, rodinných domů i bytů. Právě byty přitom zdražily nejvíce – skoro o čtyři procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Oproti loňsku jejich ceny stouply o deset procent. V Praze a Brně zároveň roste zájem o takzvané mikrobyty s výměrou kolem dvaceti metrů čtverečních. Vyplývá to z indexu bydlení ČSOB.
před 5 hhodinami

Cizinec si za žhářský útok na dopravní podnik odpyká osm let vězení

Pražský městský soud poslal na osm let do vězení muže, který loni v červnu spáchal žhářský útok na pražský dopravní podnik. Kolumbijce Andrese Alfonsa de la Hoz de la Cruz zároveň vyhostil z Česka a uložil mu nahradit škodu ve výši zhruba 115 tisíc korun. Trestní senát tak schválil dohodu o vině a trestu, kterou muž uzavřel se státním zástupcem. Cizinec se přiznal, soud ho uznal vinným z teroristického útoku a z přípravy dalšího.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Jízdné ve Středočeském kraji zdraží

Středočeští zastupitelé schválili zvýšení jízdného veřejné dopravy ve kraji i v Praze. V létě budou rozhodovat ještě pražští radní, kteří už přislíbili souhlas. Důvodem zdražování je nárůst nákladů na provoz veřejné dopravy v posledních letech a předpokládaný růst výdajů v budoucnu, řekl krajský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN). Pro zdražení hlasovalo 33 z přítomných 60 zastupitelů, nepodpořili ho opoziční zastupitelé ANO, Stačilo! a SPD.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vlček odmítl, že by korejská vláda měla zkomplikovat dostavbu Dukovan

Vláda nepochybuje o tom, že podíl českých firem na stavbě a provozu nových jaderných bloků v Dukovanech dosáhne slibovaných šedesáti procent z projektu. V současné době je smlouvami garantovaný třicetiprocentní podíl a další kontrakty by měly následovat, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Zároveň odmítl, že by projekt mohla zkomplikovat nová korejská vláda, stavba má podle něj podporu celého politického spektra Jižní Koreje.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Stavěl načerno, pak mu vadil hluk z hřiště. Soud se muže nezastal

Odvolací soud v Pardubicích zamítl žalobu Miloše Holečka na město Pardubice. Podnikatel, který si před lety bez stavebního povolení postavil vilu u parku Na Špici a pak ji jen díky vstřícnosti zastupitelů s obtížemi zlegalizoval, se domáhal toho, aby město zamezilo hluku ze sousedního hřiště, který ho údajně obtěžuje a působí jemu a manželce zdravotní obtíže. Okresní soud jeho žalobě vyhověl, pardubická pobočka krajského soudu ale měla opačný názor. Verdikt je pravomocný.
před 8 hhodinami

Exředitel Motola Ludvík zůstává ve vazbě, soud zamítl jeho žádost

Bývalý ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík zůstává ve vazbě. Soud nepravomocně zamítl jeho žádost o propuštění, sdělily státní zástupkyně Zdeňka Pavlásková a Ludvíkova obhájkyně Simona Kadlecová. Ludvík je ve vazbě od konce února. Podle vyšetřovatelů přijímal úplatky, poškodil finanční zájmy EU, spáchal dotační podvod a pokusil se legalizovat nezákonně nabyté peníze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Revize Strahovského tunelu začala, rekonstrukce vyjde na miliardy

Začala revize Strahovského tunelu v Praze, která má rozhodnout o rozsahu připravované rekonstrukce. Vytíženou dopravní stavbu čeká kompletní oprava za šest miliard korun, včetně výměny technologií, odvodňovacích šachet nebo osvětlení. Práce mají začít v roce 2028 a hotovo má být za osm let. Hlavní město každopádně počítá kvůli absenci objízdných tras s výraznými dopravními komplikacemi.
8. 6. 2025

Části Česka zasáhly silné bouřky. Obešly se bez rozsáhlých škod

Přes Česko v neděli přešly silné bouřky. Odpoledne zasáhly hlavně Jihlavsko, Olomoucko a Jeseníky. Lokálně se ale objevily i na dalších místech. Provázely je přívalové deště, někde i s kroupami, a nárazový vítr o rychlosti až osmdesát kilometrů za hodinu. Bouřky se ale na rozdíl od těch z předchozích dnů obešly bez rozsáhlejších škod.
8. 6. 2025Aktualizováno8. 6. 2025
Načítání...