Sněmovní vyšetřovací komise, která prověřuje privatizaci těžařské firmy OKD, začala vyslýchat první svědky. Z jednání s komisí se podle jejího předsedy Lukáše Černohorského (Piráti) omluvil bývalý předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podnikatel Zdeněk Bakala si podle Černohorského dosud nepřevzal předvolání.
Vyšetřovací komise k OKD začala vyslýchat svědky. "Velké ryby" vesměs nepřišly
9 minut
Události ČT: Poslanci rozkrývají privatizaci OKD
Podle předsedy komise bude Sobotkovi sdělen náhradní termín. Černohorský by rád dosáhl toho, aby před komisi přišli všichni předvolaní. „Vždy je možná asistence policie České republiky. U těch lidí s imunitou to samozřejmě bude administrativně poněkud složitější,“ nastínil možný postup.
Výslech má naopak za sebou bývalý ministr vnitra Martin Pecina, který byl v době privatizace OKD náměstkem ministra průmyslu a obchodu. Před komisí mluvil asi hodinu a půl. České televizi řekl, že s privatizací neměl nic společného a smlouvu nepřipravoval.
Z dnešního pohledu to samozřejmě vypadá hrůzostrašně. Tenkrát jsme si mysleli, že to koupí pan (Viktor) Koláček a že se bude těžit dalších 100 let, jak říkal vždycky. A to, že to prodal panu (Zdeňku) Bakalovi, to dneska dobře nevypadá, rádi z toho nikdo nejsme.
Pecina řekl, že tehdy nevěděl, že se OKD nakonec ujme finančník Bakala. „Já jsem to neprivatizoval. Já jsem byl zodpovědný za hornictví, a nikoli za privatizaci,“ zdůraznil Pecina. Podotkl, že privatizační smlouvu neviděl a nekontroloval.
Na dotaz, zda má komise šanci privatizaci OKD prověřit, Pecina připomněl, že od prodeje menšinového státního podílu ve firmě už uběhlo 14 let. Bude podle něho záležet na tom, co vypoví lidé, kteří u privatizace byli.
Telička nepřišel, ale dorazí. Bude navrhovat veřejné jednání
V pondělí před komisi předstoupil také Kamil Rudolecký, který dříve působil v Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rudolecký podle člena komise Josefa Hájka (ANO) označil nabídkovou cenu za nízkou, vláda ji pak zvýšila. Řešila se ale nepřítomnost europoslance Pavla Teličky, který figuroval v orgánech některých Bakalových firem.
Telička se původně nechtěl zúčastnit, ale kvůli „medializovaným nesmyslným úvahám a (dez)interpretacím“ se nakonec rozhodl přijít, ačkoliv nedisponuje z pohledu šetření relevantními informacemi, uvedl v podvečer na Twitteru. „Zároveň doufám, že komise přijme můj návrh, aby bylo její jednání veřejné,“ napsal.
GALERIE
Komise k OKD
„Z velkých ryb se skoro všichni omluvili,“ konstatoval Hájek. Komise sice má ještě čas pro svou práci, svědky ale měla podle něho pozvat na dřívější termín, ne v době dovolených. Výsledky má komise předložit plénu na podzim. K vyšetřování se v pondělí dostavila zhruba čtvrtina z původně pozvaných.
Pozvánku se dosud nepodařilo doručit Zdeňku Bakalovi, který v posledních letech žije ve Švýcarsku. „Právo platí pro všechny a myslím si, že i přes švýcarskou stranu se na něj bude tlačit tak, aby přišel,“ poznamenal Hájek. Komise má v předvolávání svědků podobné pravomoci jako policie nebo soudy.
Neveřejné jednání je naplánované na celý týden. Černohorský uvedl již koncem května, že komise si pozve 27 svědků, má mezi nimi být i někdejší ministr průmyslu Milan Urban (ČSSD).
Když jsme se začali podrobněji zabývat kauzou OKD, tak kam vstoupíme, tam je nějaký problém. Když začneme rokem 1997, tak doteď není přesně definováno, jakým způsobem stát o majoritu (v OKD) přišel.
Navzdory tomu, že se komise schází uprostřed prázdnin, by podle něj měla dorazit většina z devíti jejích členů. Každý sněmovní poslanecký klub do ní vyslal po jednom zástupci. Někteří členové komise předpokládají , že závěry svého šetření předají policii ve formě trestního oznámení.
Komise bude zkoumat převody akcií
Členové komise mají prověřit převod státních akcií OKD do vlastnictví jiných osob, zejména prodej minoritního podílu v roce 2004. Za něj bývá kritizován Bohuslav Sobotka, který tehdy působil v čele ministerstva financí. Komise se zaměřuje také na snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let, kterým stát přišel o možnost firmu kontrolovat.
Předmětem poslaneckého zkoumání je také plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD a odpovědnosti státních úřadů a osob. Výsledky má komise předložit plénu do deseti měsíců od založení, tedy do 12. října.
Jejím cílem je podle Černohorského sestavit celý příběh od ztráty majoritního podílu státu v OKD v roce 1997 přes způsob privatizace minoritního podílu až po krach společnosti OKD. „Chceme případně zkusit s ministerstvem financí zajistit nějaké legislativní opatření, aby ke krachu takto obrovské společnosti již nedocházelo,“ řekl Černohorský.
Minoritní podíl v OKD získala za 4,1 miliardy korun skupina Karbon Invest, která už část akcií držela. Případem se zabývá soud, podle žalobce byla tehdejší cena státního podílu nejméně 9,8 miliardy, při prodeji tedy vznikla škoda přes 5,7 miliardy korun.
Začátkem května soud nepravomocně osvobodil znalce Rudolfa Douchu, který vypracoval posudek ohledně ceny státního podílu v OKD. Osvobodil i oba bývalé místopředsedy Fondu národního majetku (FNM) Pavla Kutu a Jana Škurka, kteří měli privatizaci na starosti. Podle soudu nebylo prokázáno, že je skutek trestným činem. Státní zástupce se proti tomu ale odvolal.
Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kterým Karbon Invest patřil, prodali OKD po dvou měsících investiční skupině RPG Industries vedené Zdeňkem Bakalou. Tehdejší prodejní cena firmy se podle různých zdrojů pohybovala od devíti do dvanácti miliard korun. Později se majitelem OKD stala firma vlastněná třemi britskými investičními fondy.
Loni se OKD dostala do insolvence, akcie nástupnické společnosti v dubnu převzala státem vlastněná společnost Prisko.
- Během osmi volebních období poslanci ustavili různým kauzám 21 komisí. Několik jich k žádným závěrům nedospělo, jiné svou práci zakončily podáním trestních oznámení.
- Vůbec první sněmovní komise vyšetřovaly především represe komunistického režimu. Ovšem téměř bez výsledku, a to i přesto, že na tom strávili politici vůbec nejdelší dobu – dvanáct set dní. O polovinu méně času potřebovali poslanci k závěrům, že za nepovedenou privatizaci Poldi Kladno může chybné privatizační zadání.
- Tři komise sice sněmovna ustavila, ale nic nevyřešily. Důvod? Politici se nebyli schopní dohodnout na předsedovi, třeba v případě rychlostudentů na plzeňských právech. Fungovat také nezačala komise k prorůstání organizovaného zločinu do činnosti orgánů veřejné moci nebo k neoprávněným zásahům do soukromého a rodinného života.
- Vůbec nejvíc komisí, konkrétně pět, zasedalo v období let 2002 až 2006, a to kvůli hospodaření VZP, dostavbě dálnice D47, arbitráži s CME, vyrovnání s Diag Human nebo restrukturalizaci a privatizaci chemického průmyslu.
- V posledních letech pak padla trestní oznámení třeba kvůli projektu Opencard, a to na policii i dozorující státní zástupkyni Dagmar Máchovou.
- Přesně 204 dní zase vybraní poslanci řešili, jestli byla oprávněná reorganizace policie. Sloučení dvou specializovaných útvarů totiž vyvolalo roztržku mezi koaličními ČSSD a ANO, a kritizovali ji i někteří žalobci.
- Pouze během jediného období, během let 2010 až 2013, sněmovna žádnou vyšetřovací komisi neustavila.
