Socha Ivana Koněva v pražské Bubenči v noci na úterý částečně zrůžověla – na Den vítězství ji někdo polil barvou. Politím sochy se zabývá policie, radnice Prahy 6 ji nechá vyčistit. Socha upomínající na sovětského maršála, jehož 1. ukrajinský front se v roce 1945 podílel na osvobození Prahy a který krvavě potlačil maďarské povstání, měnila barvu i dříve. Loni v listopadu ji také někdo posprejoval.
Sochu sovětského maršála, jehož vojáci přijeli 9. května 1945 do Prahy, a podíleli se tak na závěrečné fázi jejího osvobození, v noci na 8. květen 2018 polil někdo růžovou barvou. Na podstavec potom napsal letopočty 1956 a 1968, aby připomněl Koněvovu roli při potlačení maďarského povstání, kdy zahynuly tisíce lidí, a při přípravě invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
O polití sochy se zajímá policie, podle její mluvčí Andrey Zoulové pravděpodobně někdo sochu potřísnil mezi pondělní sedmou večer a úterní čtvrtou ráno. „Policisté vyhodnocují dostupné kamerové záznamy z nejbližšího okolí,“ sdělila mluvčí.
Radnice Prahy 6, které socha patří, nechá maršála Koněva vyčistit. „Za radnici konstatuju, že ho zase vyčistíme a dáme k němu během letošního června tři bronzové desky s českým, ruským a anglickým textem, jak to bylo doopravdy, aby to na něj stále dokola nesprejovali,“ uvedl na Facebooku místostarosta městské části Jan Lacina.
Porazil Sověty, Maďary nechal krvácet
Ivan Koněv patřil mezi kontroverzní postavy ruské, potažmo sovětské historie. Na jedné straně se jako jeden z maršálů Sovětského svazu podílel na porážce nacistického Německa ve druhé světové válce – byť i během ní zažil velké neúspěchy a jen intervence Georgije Žukova ho zachránila před popravou poté, co v roce 1941 nezastavil německý postup na Moskvu. V Československu pak byl Koněv oslavován jako osvoboditel. Velkou část země sice osvobodili vojáci Rodiona Malinovského, ale na Koněvův 1. ukrajinský front „zbyla“ klíčová část Čech včetně Prahy.
Na druhé straně Ivan Koněv v roce 1956 velel sovětským intervenčním vojskům, která krvavě potlačila povstání v Maďarsku, o pět let později zase byl jako velitel sovětských vojsk ve východním Německu u stavby Berlínské zdi. Občas je mu přisuzována i role při přípravě invaze do Československa v roce 1968, kdy v jeho delegaci přijeli na jaře do Prahy i rozvědčíci, kteří pak mapovali terén. Není však známo, že by Koněv samotnou invazi podpořil.
Informační tabuli se postsovětští diplomaté brání
Na Koněvovu roli v letech 1956 (maďarské povstání), 1961 (stavba Berlínské zdi) a případně i 1968 (invaze do Československa) upozornili i neznámí sprejeři, kteří tato data na jeho sochu nasprejovali loni krátce po 17. listopadu. Nebyl to první podobný čin – sochu na náměstí Interbrigády v Bubenči již v roce 2014 někdo natřel narůžovo.
Kontroverze kolem Ivana Koněva by měla zohlednit i informační tabule. Místostarosta Lacina uvedl, že je její text již připravený, ověřil ho Vojenský historický ústav i Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd. „Já si od toho slibuji, že ty vášně ustanou,“ uvedl místostarosta.
Ačkoli text u sochy ještě není, již loni v listopadu kvůli němu přišla do Prahy diplomatická nóta z Ruska, počátkem roku pak následoval otevřený dopis velvyslanců některých postsovětských států včetně Ruska.
„Pokládáme rozhodnutí vedení městské časti za pokus zlehčit význam pomníku, který je symbolem vděčnosti obyvatel Prahy za osvobození,“ napsali diplomaté. Ministerstvo zahraničí jim však vzkázalo, že do dění kolem sochy nemůže mluvit, neboť patří městské části.
