Ostrava si v pondělí připomíná 73. výročí Ostravsko-opavská operace. Odehrála se v období od 10. března do 5. května 1945. Rudá armáda a jednotky 1. čs. armádního sboru při ní útočily směrem na severní Moravu a pronikly na území někdejšího Československa. Po stopách bojů se o víkendu vydali také četní vojenští nadšenci.
Ostrava si připomíná 73. výročí osvobození. Přímí účastníci bojů již nežijí
Pietní akce k 73. výročí osvobození Ostravy (zdroj: ČT24)
Členové vojenských klubů z celé České republiky projíždějí v podstatě stejnou trasu, po které před 73 lety postupovala osvobozovací vojska Ostravsko-opavské operace. Nadšenci na trasu vyrazili v sobotu, techniku mají zapůjčenou z muzeí i od soukromníků.
„Zastávky máme v obcích, kde jsou pochováni českoslovenští vojáci z ostravsko-opavské operace,“ dodal Libor Hrabal z Technického muzea tankové a obrněné armády.
V pondělí jejich trasa vede z Krmelína do Staré Vsi nad Ondřejnicí a pak do Trnávky. Zde nadšenci předvedou ukázky osvobozovacích bojů.
Po stopách bojů Ostravsko-opavské operace (zdroj: ČT24)
Vzpomínková akce začala v Komenského sadech krátce po 10. hodině. Pientní akt zahájil Jaroslav Hrabec, ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava.
Oslavy se konají u Památníku Rudé Armády. „Přímí účastníci ostravské operace již nežijí,“ dodal Jaroslav Hrabec s tím, že akce se však účastní veteráni, kteří bojovali v jiných válečných operacích.
Za významný moment Ostravsko-opavské operace považují historici 15. duben, kdy se u obce Sudice podařilo prolomit německou obranu. „U Opavy se ale i přesto bojovalo po řadu týdnů,“ doplnil Jaroslav Hrabec.
Podle ředitelky Slezského zemského muzea v Opavě Jany Horákové byla Ostravská operace po Pražské operaci druhou největší válečnou operací na území tehdejšího Československa.
„Její význam byl především v tom, že měla osvobodit Ostravu jako poslední průmyslové město, které ještě vlastnila německá říše. Ještě v lednu v podstatě Ostrava pokrývala 45 procent válečného průmyslu Německa, což bylo hodně. Takže v tom byl především význam té operace,“ řekla již dříve Horáková.
Opočenský chránil klíčový most
Český válečný veterán Bedřich Opočenský, který zemřel předloni, v ostravských bojích dokázal s osádkou svého tanku obsadit a držet přístup ke strategickému Říšskému mostu, tedy dnešnímu mostu Miloše Sýkory.
Čestný občan Ostravy, plukovník ve výslužbě Bedřich Opočenský (vpravo) vystoupil s projevem při oslavách 71. výročí osvobození Ostravy
Při 70. výročí ostravské operace zavzpomínal na tehdejší události. Dodal přitom, že když tanky přijely k mostu, byl první tank před tím jeho. „Pravidlem bylo, že nikdy jsme oba na most nebo na jakoukoliv překážku nenajeli, protože jsme věděli, že to může být podminované nebo poškozené. Proto jsme se na dálku smluveným znamením dohodli s velitelem prvního tanku, že pojede první a já ho budu zajišťovat,“ přiblížil dění z 30. dubna 1945.
Prvnímu tanku se sice podařilo projet, ale Němci ho zasáhli ze dvou pancéřových pěstí. „Právě při tom zásahu tank začal hořet, jednoho člena osádky to usmrtilo a ostatním se podařilo z toho tanku, zraněným a popáleným, vyskočit ven. Po mostě běželi ke mně zpátky. Abych je hájil, protože z domů po nich stále stříleli, nařídil jsem střelci, ať pálí do oken a tímhle způsobem se podařilo, že přeběhli na naši stranu,“ řekl Opočenský. Most se mu podařilo ubránit až do příjezdu vojenských posil.
Při letošních oslavách proletěly nad Ostravou stíhací letouny JAS-39 Gripen. Akce se zúčastnili mimo jiné také zástupci Ostravy, Armády České republiky a organizací válečných veteránů či církve.