Lesy se ztrácejí z olomoucké zoo. Devastuje je kůrovec i vichřice

Kvůli kůrovci a také kvůli poslední větrné smršti, která skolila na 200 vzrostlých smrků, se postupně snižuje celková lesní plocha v zoo na Svatém Kopečku u Olomouce. Za poslední tři roky se zmenšila o 15 procent.

Kůrovec
Zdroj: ČTK Autor: Luboš Pavlíček

Dřevorubci tam již vytěžili na dva tisíce kubíků dřeva. A jejich práce ani zdaleka podle zjištění České televize nekončí. Pět zahradníků těží smrky každý den. K těm, které napadl kůrovec, se přidaly další stromy: skolila je větrná smršť.

„Například lanové centrum bylo kvůli kůrovci srovnáno se zemí,“ podotkla redaktorka České televize Monika Fleischmannová. „Jsem tady měsíc a budeme ještě delší dobu kácet. Ať počasí přeje, nebo ne,“ poznamenal Filip Pašťák, zahradník olomoucké zoo.

„Při posledních dvou větrných kalamitách nám spadlo asi 100 kubíků dřeva.“

Jan Březina

zahradník, Zoologická zahrada na Svatém Kopečku

Většinu vytěženého dřeva v současnosti zahrada prodává. „Získané peníze pak putují zpět do provozu. A část si zahrada nechává na nejrůznější opravy a výstavby,“ doplnila Monika Fleischmannová.

Aby se zoo nezměnila v planinu, vysazují její zahradníci také nové stromy. Už jich přibylo na tři tisíce. Hlavně jde o listnáče, které jsou vůči kůrovci i vichřici odolnější.

Zoo vyhledávají turisté

Zoologická zahrada na Svatém Kopečku patří dlouhodobě k nejvyhledávanějším turistickým cílům v Olomouckém kraji. Chová 397 druhů zvířat a ošetřovatelé pečují o 1800 jedinců. Návštěvnost zoo loni díky příznivému počasí meziročně vzrostla o 13 773 na 339 506 lidí. Zoo se těšila velkému zájmu hlavně o velikonočních svátcích a v letních měsících.

V areálu nedávno přibylo unikátní zvíře – hrabáč kapský. Zahrada ho loni na jaře jako prvního zástupce tohoto živočišného druhu získala od zoo v Jekatěrinburgu.

Hrabáče chová v Česku ještě pražská zoologická zahrada a zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem. Hrabáč ve volné přírodě žije ve velké části Afriky jižně od Sahary. Na silných končetinách má mohutné drápy, kterými rozhrabává mraveniště a termitiště. Má až třicet centimetrů dlouhý lepkavý jazyk, tím loví hmyz, zejména termity. Je to noční tvor, žije samotářsky.