I když by z toho, jak často se o ní mluví, mohlo vyplývat, že se tzv. Blanka II začne stavět v nejbližší době, opak je pravdou. Dostavba vnitřního silničního okruhu v Praze nezačne dříve než za sedm let. Od východní části okruhu si přitom město mnoho slibuje, především by měl dále odlehčit centru města.
Jasno v tom, kudy povede chybějící část Městského okruhu v Praze, která má spojit ústí tunelu Blanka na Pelc-Tyrolce a Jižní spojku přes Libeň a Malešice, chce mít vedení města na jaře. Radní dostanou studii, aby se mohli rozhodnout mezi variantou s delšími tunely, nebo naopak tou, která by využila co nejvíce již existujících komunikací a pod zem šla jen v jednom kratším úseku.
Jisté je, že ať se rozhodnou jakkoli, samotná stavba začne ještě za dlouho – nejdříve v roce 2024, tedy skoro celé desetiletí po dokončení komplexu Blanka. „Je to dlouhodobá záležitost. Tunely se nebudou stavět ani pro moje vnoučky, možná pro moje prapravnoučky,“ podotkl Pavel Přibyl z Fakulty dopravní ČVUT.
Méně aut v centru – ale co na východě města?
Od východní části okruhu si vedení města slibuje totéž, co přineslo již dokončení západní části, jehož posledním dílkem byl právě tunelový komplex Blanka – odvedení dalších aut z centra.
Vliv Blanky na provoz v centru je evidentní. Z magistrály zmizelo až deseti tisíc vozidel. Jak vyplývá z údajů společnosti Satra, která tunelový komplex pro město spravuje, například po Nuselském mostě jezdilo před prázdninami v roce 2015 každý den přes 80 tisíc aut. Letos v červnu jich bylo sotva 70 tisíc. Zlomovým okamžikem bylo 19. září 2015, kdy se tunely začalo po mnoha odkladech jezdit.
Má to ale háček. I když samotný tunelový komplex Blanka vede celý pod zemí, na některých jeho přivaděčích aut výrazně přibylo. K nejzatíženějším ulicím patří Patočkova, kde před otevřením jezdilo přes 30 tisíc aut a nyní jich je více než 40 tisíc.
Nyní se v městské radě vytvořily dvě skupiny – na jedné straně ANO a ČSSD, na druhé Trojkoalice – a obě tvrdí, že chtějí zabránit tomu, aby se podobně jako v Patočkově zhoršilo prostředí i v okolí východní části okruhu. Podle ANO a ČSSD je klíčové, aby byla trasa co nejvíce pod zemí. „Když necháme dopravu na povrchu, tak zničíme některé části Prahy,“ míní náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).
Trojkoalice naopak nechce mít silnice přespříliš kapacitní, její alternativní návrh spočívá mimo jiné v zachování Povltavské ulice v současné podobě, kdy se po ní jezdí pouze ve dvou pruzích. Navrhuje také využít Spojovací tak, jak je. Argumenty se týkají i ceny, zahloubení trasy již na úrovni Spojovací či například zvažovaná úprava Povltavské na dvoupodlažní silnici, by ve srovnání s prostým podtunelováním podtunelováním Malešic vyšlo dráže – asi na 40 miliard korun.
Předseda magistrátního dopravního výboru Matěj Stropnický (Zelení/Trojkoalice) se obává, že cena bude dokonce ještě vyšší. Tvrdí také, že je takový plán nekoncepční, předražený a neodpovídá aktuálním strategickým dokumentům. Spor by měla rozsoudit studie, která bude hotová napřesrok.
Opozice se obává, že se nedostane ke slovu
Dění kolem okruhu však kritizuje městská opozice. Ta totiž do rozhodování o trase okruhu zatím nemohla mluvit. Na posledním jednání zastupitelstva sice zastupitelé schválili změnu územního plánu, která počítá s tunelovou trasou, ale zatím nedostali od rady dokument, na jehož základě začne příprava tendru na projekční práce. Příště se přitom zastupitelstvo sejde až v listopadu.
„Je zjevné, že současná koalice nechce ten bod projednávat před volbami. Po volbách to budou zase odstrkovat dál a dál,“ obvinil vedení města předseda zastupitelského klubu TOP 09 Václav Novotný. Opozice již navrhla svolání mimořádné schůze, tvrdí, že má podporu více než třetiny zastupitelů. V takovém případě musí primátorka Adriana Krnáčová (ANO) schůzi svolat.
