Pražská zoo nachystala pro návštěvníky loučení s prázdninami. Největší atrakcí byl křest pěti gepardích mláďat, která se narodila v květnu. Doposud byla v zázemí, nyní už je mohou lidé vidět přímo ve výběhu. Slavilo se ale i v Brně, kam se po 14 letech vrátili lvi.
Tři samečci a dvě samičky dostali jména Sid, Solo, Sam, Jenny a Jessi. Kmotry paterčat byli ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) nebo její náměstek Petr Dolínek (ČSSD).
Hlavní hvězdou křtu byl ale sprinter na 400 metrů Pavel Maslák. Gepard by coby nejrychlejší savec planety čekal na českého rekordmana v cíli už zhruba 15 sekund. Gepardí sourozenci budou v Praze zhruba rok a půl. Potom zamíří do zoologických zahrad po celé Evropě.
Matkou geparďat je šestiletá samice Savannah, která pochází ze zoo v anglickém Colchesteru. Jde o její druhý vrh. Otcem mláďat je pětiletý samec Ben z dánského Ebeltoftu. Mladí samečkové dostali jména od písmene S po matce, samičky dostali jméno od písmene J po svém strýci Jerrym, který je druhým samcem v zoo.
„Ve volné přírodě se se samičkou páří vždy více samečků, takže i on by byl potenciálním otcem, a vzhledem k tomu, že všechny samičky z prvního vrhu Savannah mají jména od B po Benovi, rozhodli se chovatelé zvolit tentokrát jména takto,“ vysvětlil Velenský.
Pražská zoo už odchovala 65 gepardů
Pražská zoo chová gepardy od roku 1933. První gepardí mláďata se podařilo odchovat v roce 1972. Od té doby se jich v Praze narodilo šedesát pět. Paterčata přišla na svět 15. května. Přírůstku se zahrada dočkala po 2,5 letech. Podle kurátora chovu savců Pavla Brandla všechna mláďata dobře prospívají. „To jedno, které bylo po narození o něco menší, už ostatní dohnalo,“ dodal.
Gepardi patří v přírodě mezi ohrožená zvířata, jejich počet se odhaduje na sedm až čtyřicet tisíc na celém světě. Podle chovatelů navíc není jednoduché docílit v zajetí jejich rozmnožování.
Samice žije samotářsky
„Gepardi mají velice složitý sociální život. Je zapotřebí mít dva chovné výběhy, jako je to v Praze, protože mimo dobu rozmnožování se samice a samci nesmí vidět, nesmí se ani cítit, musí si být vzácní a až potom se rozmnožení podaří,“ uvedl kurátor Petr Velenský.
Ve volné přírodě žije gepard hlavně v savaně. Samice žijí samotářsky, samci ale často vytvářejí se svými bratry celoživotní spojenectví, což je řadí k jedněm z mála alespoň částečně společenských druhů koček.
Malí gepardi mají po narození světlou vztyčenou hřívu na krku a na hřbetě. Jsou šedaví, mají nicméně typickou puntíkovanou kresbu dospělých.
Do Brna se po 14 letech vrací lvi
Oslavy měla v sobotu i zoo v Brně, která slavnostně otevřela novou expozici pro lvy konžské. Navštěvníci se mohou těšit na samici Kivu a samce Lolka. Expozice je u Africké vesnice na samém vrcholku Mniší hory, zaujímá rozlohu bezmála 5000 metrů čtverečních.
„Expozice využívá stávající zeleň a členitost terénu. Doplněná je jezírkem a několika vyvýšenými pahorky, které lvi rádi využívají k odpočinku. Pozorovací místa pro návštěvníky jsou komponována například jako osamocená domorodá chýše, havarované letadlo nebo jako průhled bujnou vegetací,“ uvedl ředitel Zoo Brno Martin Hovorka.
Samice do brněnské zoo přicestovala ze zoo v Ústí nad Labem. Ta ji získala v roce 2014 z Lisabonu. Samec dorazil z Gdaňsku. Oba lvi se spolu zatím seznamovali především uvnitř ubikací, návštěvníci je poprvé mohli vidět až tuto sobotu.
Lvi konžští obývají jihozápad Afriky, kde se přizpůsobili extrémním podmínkám pouští Kalahari a Namib. Poslední brněnský lev, samec Bali, odešel do zoo ve Francii v roce 2003. Důvodem byly nevyhovující podmínky pro chov těchto šelem. Brněnská zoo do té doby chovala lvy nepřetržitě od roku 1953 a například v letech 1962 až 1972 odchovala 11 lvíčat.
