Do podkrkonošského mlýna v Buřanech si pro chleba chodili už poddaní Marie Terezie. Unikátní roubená památka nedaleko Jablonce nad Jizerou nyní oslavuje 250 let své existence a turistům, kteří ji navštěvují stále častěji, nabízí vhled do mlynářského řemesla v dobách, kdy „prabáby našich pradědů byly ještě dětmi“.
Mlýn nedaleko Jablonce nad Jizerou představuje jedinečnou ukázku lidové roubené architektury druhé poloviny osmnáctého století – nejstarší dochovaná část původně dvoupodlažního objektu pochází už z roku 1767, a obilí se zde tedy mlelo už v době, kdy na českém trůnu seděla Marie Terezie.
Budova je spjatá s rodem Janatů, který ji vlastnil po čtyři generace od roku 1841, objekt výrazně rozšířil a přibyla další tři podlaží. Jednalo se o pokrokové a přičinlivé podnikatele – pro případný letní nedostatek vody v mlýně zavedli pomocný motorový pohon, šestimetrové vodní kolo nahradila Francisova turbína o výkonu deseti koňských sil už v roce 1920. Pomocný dieselový agregát Slavia si pořídili pro období sucha a nutné údržbové práce na náhonu. Elektřinu Janatové do mlýna zavedli už osm let před první světovou válkou.
Obnova postaru
Provoz mlýna byl ukončen před šestašedesáti lety úředním výnosem 13. srpna 1951, podařilo se v něm ale zachovat kompletní technologii, a nabízí tak unikátní doklad historie mlynářského řemesla. O jeho zachování usiluje v první řadě majitel mlýna Jiří Krch, který národní kulturní památku s kamarády postupně opravuje a v roce dvousetpadestiletého výročí uvádí, že ho čeká práce ještě na několik let.
Postupná obnova mlýna umožňuje majiteli a jeho pomocníkům seznámit se se starými řemesly. Od starého řemenáře se třeba učili, jak se sešívají a nastavují řemeny. Jedním z plánů je nyní zprovoznění velké chlebové pece, ve které se peklo pečivo pro domácnosti z celého údolí. Vyhlášené byly svatební koláče. „Jestli budeme zatápět pec, tak budeme muset sehnat někde pekaře, aby nás naučil, jak se zadělává a peče chleba,“ dodal majitel.
Jako by upadla lopata z ruky
Janatův mlýn se pomalu stává i atrakcí pro návštěvníky Krkonoš; pevnou otevírací dobu sice nemá, dovnitř se zájemci dostanou po předchozí telefonické domluvě a podle Krcha během léta roubenou památku navštíví tisíc lidí.
Zhruba polovina jich přijde při červencovém dřevosochání, které se koná ve Starém kravíně v nedalekém Františkově. Několik akcí se koná ve mlýně i mimo letní sezonu. Letos na jaře se tam například konala zabíjačka a třeba o prvním adventním víkendu tam bude pečení vánočních perníčků. „Snažíme se to nedělat jako klasické muzeum, ale když návštěvník přijde, aby měl pocit, že tam někomu před hodinou upadla lopata z ruky a že se v mlýně normálně žije,“ doplnil Krch.
