Do podkrkonošského mlýna v Buřanech si pro chleba chodili už poddaní Marie Terezie. Unikátní roubená památka nedaleko Jablonce nad Jizerou nyní oslavuje 250 let své existence a turistům, kteří ji navštěvují stále častěji, nabízí vhled do mlynářského řemesla v dobách, kdy „prabáby našich pradědů byly ještě dětmi“.
Kolo, kolo mlýnský… a k němu celá roubenka. Raritní mlýn v Buřanech slaví 250 let
Mlýn nedaleko Jablonce nad Jizerou představuje jedinečnou ukázku lidové roubené architektury druhé poloviny osmnáctého století – nejstarší dochovaná část původně dvoupodlažního objektu pochází už z roku 1767, a obilí se zde tedy mlelo už v době, kdy na českém trůnu seděla Marie Terezie.
Budova je spjatá s rodem Janatů, který ji vlastnil po čtyři generace od roku 1841, objekt výrazně rozšířil a přibyla další tři podlaží. Jednalo se o pokrokové a přičinlivé podnikatele – pro případný letní nedostatek vody v mlýně zavedli pomocný motorový pohon, šestimetrové vodní kolo nahradila Francisova turbína o výkonu deseti koňských sil už v roce 1920. Pomocný dieselový agregát Slavia si pořídili pro období sucha a nutné údržbové práce na náhonu. Elektřinu Janatové do mlýna zavedli už osm let před první světovou válkou.
GALERIE
Roubený mlýn v Buřanech slaví čtvrt tisíciletí existence
Obnova postaru
Provoz mlýna byl ukončen před šestašedesáti lety úředním výnosem 13. srpna 1951, podařilo se v něm ale zachovat kompletní technologii, a nabízí tak unikátní doklad historie mlynářského řemesla. O jeho zachování usiluje v první řadě majitel mlýna Jiří Krch, který národní kulturní památku s kamarády postupně opravuje a v roce dvousetpadestiletého výročí uvádí, že ho čeká práce ještě na několik let.
Postupná obnova mlýna umožňuje majiteli a jeho pomocníkům seznámit se se starými řemesly. Od starého řemenáře se třeba učili, jak se sešívají a nastavují řemeny. Jedním z plánů je nyní zprovoznění velké chlebové pece, ve které se peklo pečivo pro domácnosti z celého údolí. Vyhlášené byly svatební koláče. „Jestli budeme zatápět pec, tak budeme muset sehnat někde pekaře, aby nás naučil, jak se zadělává a peče chleba,“ dodal majitel.
Janatův mlýn v Buřanech na Semilsku stojí už 250 let (zdroj: ČT24)
Jako by upadla lopata z ruky
Janatův mlýn se pomalu stává i atrakcí pro návštěvníky Krkonoš; pevnou otevírací dobu sice nemá, dovnitř se zájemci dostanou po předchozí telefonické domluvě a podle Krcha během léta roubenou památku navštíví tisíc lidí.
Zhruba polovina jich přijde při červencovém dřevosochání, které se koná ve Starém kravíně v nedalekém Františkově. Několik akcí se koná ve mlýně i mimo letní sezonu. Letos na jaře se tam například konala zabíjačka a třeba o prvním adventním víkendu tam bude pečení vánočních perníčků. „Snažíme se to nedělat jako klasické muzeum, ale když návštěvník přijde, aby měl pocit, že tam někomu před hodinou upadla lopata z ruky a že se v mlýně normálně žije,“ doplnil Krch.