Stromy ve stoleté lipové aleji u pardubického zámku sice ohrožují kolemjdoucí, ale musí zůstat na svém místě. Důvodem je kriticky ohrožený brouk páchník hnědý, který ve stromech žije. Odborníci proto hledají kompromis mezi ochranou přírody a bezpečím.
Nebezpečné stromy v Pardubicích se nesmí pokácet. Žije v nich vzácný brouk
Nebezpečné stromy u pardubického zámku se kvůli broukovi nesmí pokácet (zdroj: ČT24)
V aleji je 133 stromů, odborná firma ošetří do listopadu všechny. Každý strom má přesně navržený postup. Dřevorubci hlavně odstraňují větve, které by mohly ohrozit chodce, cyklisty i auta.
Kusy kmenů a větví od průměru nad 15 centimetrů zůstanou pět let v aleji, aby v nich páchník mohl dál žít. Postupně se z nich odstěhuje do dutin živých stromů, jiný hmyz se tu naopak zabydlí.
„Broukoviště vzniknou v krajní části aleje. Máme uloženo vytvořit je z deseti až 15 kubíků dřevní hmoty. Vyberou se nejvhodnější kmeny a kosterní větve,“ uvedl arborista Martin Brejník. Kmeny se pokládají nastojato nebo naležato a mohou sloužit i jako přírodní lavičky.
Páchník hnědý
Larvy páchníka hnědého se vyvíjejí tři až čtyři roky. Žijí ve ztrouchnivělém dřevě v dutinách vrb, dubů, lip, jilmů a ovocných stromů. Brouk se vyznačuje charakteristickou vůní, která připomíná juchtovou kůži. Za teplých večerů a někdy i přes den dospělí jedinci opouštějí úkryty, sluní se a na krátké vzdálenosti létají. Uletí maximálně několik desítek metrů.
Lipová alej patří mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Od loňska byla díky výskytu páchníka rozšířena o tři rondely zámeckých valů. V okolí zámku ale žijí i další chránění živočichové – netopýři parkoví, rezaví, hvízdaví, žluvy hajní a veverky obecné.