Raných odrůd česneku bude oproti loňsku méně. Jako u mnoha dalších zemědělských plodin za to může sucho. Výnosy jsou asi o dvacet procent nižší.
Vzestup slávy českého česneku zbrzdilo sucho. Urodilo se až o 20 procent méně
První český česnek sklidili pěstitelé na jižní Moravě před čtrnácti dny. Teď přichází na řadu pozdní odrůdy. U nich by neměly být ztráty tak velké.
Hlavně za raný česnek si tak letos zákazníci mírně připlatí. Poptávka je po něm velká a jeho výnosy nižší. Jedno kilo bude v průměru stát kolem 150 korun
České pěstitele netrápí česnek z Číny jako v dřívějších letech. Do země nyní proudí zejména česnek ze Španělska, ten však má proti českému jinou chuť.
Loni zemědělci podle údajů Českého statistického úřadu sklidili v Česku 835 tun česneku, výnos byl 3,58 tuny na hektar. Poslední dobrá sklizeň česneku byla v roce 2013. Tehdy činil výnos podle statistiků 4,05 tuny na hektar.
Podle pěstitele a šlechtitele Jana Kozáka se ročně na českém trhu prodá minimálně 5 tisíc tun česneku. Jak dodává, tato rostlina by se u nás mohla pěstovat na dalších 800 hektarech; loni se přitom pěstoval na 233 hektarech. Podle Kozáka tomu však brání „nenasytnost obchodních řetězců“, které chtějí nakoupit co nejlevněji a dávají přednost česneku ze Španělska.
Čeští pěstitelé proto prodávají svůj česnek i do zahraničí, kde za něj dostanou více peněz. „V zahraničí je český česnek pojem,“ uvedl letos v únoru Kozák, podle kterého by měla být na produktech lépe označena země, kde byla zelenina vypěstovaná.