Ústavní soudci nezrušili část zákona o pozemních komunikacích. Jde o paragraf, který umožnil při návštěvě čínského prezidenta uzavřít náměstí. Na Hradčanské náměstí se tak nedostali účastníci ohlášeného protestu proti porušování lidských práv v Číně.
Ústavní soudci uvedli, že shromažďovací právo je klíčový prostředek pro vyjadřování názorů a pro zachování svobody a demokracie. Nejde ale o právo absolutní a je možné jej omezit.
Podle soudců tak může být na základě silničního zákona zabráněno v konání ohlášené demonstrace. Není to protiústavní. „Skutečnost, že aplikací napadeného ustanovení může být zabráněno shromáždění, které bylo řádně nahlášeno a nebylo zakázáno podle zákona o právu shromažďovacím, není podle názoru Ústavního soudu samo o sobě protiústavní,“ uvedla soudkyně zpravodajka Milada Tomková.
Přesně stanovené důvody pro uzavření prostoru
K uzavření komunikace, na níž se má ohlášená demonstrace konat, může ale úřad přistoupit jen tehdy, pokud je to nezbytné třeba pro ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku či bezpečnosti státu, jak je uvedeno v Listině základních práv a svobod.
Návrh na zrušení části zákona o pozemních komunikacích loni podala skupina senátorů poté, co se na náměstí nedostali účastníci ohlášeného protestu proti porušování lidských práv v Číně.
Paragraf obecně stanovuje způsob, jakým mají silniční úřady rozhodovat o uzavírkách. Umožňuje částečně nebo úplně uzavřít provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích.
Hradčanské náměstí úřad uzavřel na žádost policie právě z bezpečnostních důvodů, přestože se tam měla konat ohlášená shromáždění.
Důvodem byla bezpečnostní opatření
Podle senátorů jde o ukázku, jak lze zákon o pozemních komunikacích zneužít k účelovému obcházení shromažďovacího zákona, což považují za protiústavní. „Už jen fakt, že senátoři na věc upozornili, ta se dostala k Ústavnímu soudu a ten se jí zabýval, by měl být varováním pro ministerstvo vnitra a policii, aby nepoužívala tento paragraf k omezování shromažďovací svobody,“ řekl místopředseda Senátu Jiří Šesták. „Pokud by byl paragraf znovu takto využit, znovu bychom se proti tomu ozvali,“ uvedl.
Kvůli události podali organizátoři demonstrace správní žalobu, pod níž byli podepsáni i bývalí poslanci za Stranu zelených Martin Bursík a Kateřina Jacques. Letos v březnu soud tuto žalobu pravomocně zamítl.
Čínský prezident Si Ťin-pching loni v březnu strávil v Praze tři dny. Návštěvu provázely protesty proti lidskoprávní politice Číny i potyčky.
