Zaplatit poplatek za odpad kartou? V Brně to nejde

Lidé v Brně nemohou zaplatit poplatek za svoz komunálního odpadu kartou. Přitom takovou možnost už mohou obyvatelé města využít například u plateb za dopravní pokuty nebo za vydání pasu. Magistrát lidi vybízí, aby za odpad zaplatili přes internetové bankovnictví.

„Dnešní zkušenost: byla jsem platit za odpadky na brněnském magistrátu. Chtěla jsem užít platební kartu a přišla odpověď – nebereme, bylo to poruchové. Říkám si a uvažuji, jak to asi dělají hospodští někde v pohraničí, kde moc nefunguje internet, s EET. Že by pro veřejnou moc platily jiné, mírnější nároky než pro občana,“ napsala senátorka Eliška Wagnerová.

Zástupci magistrátu jsou ale přesvědčeni, že platba kartou u odpadu zatím není potřebná. Většina lidí má totiž podle vedení magistrátu účet a může tak platit přes internet.

Nejlepší je platba přes internet

„Pokud je člověk majitelem karty, tak taky má svůj účet a v tom případě je pro něj, pro občana, nejlepší platit bezhotovostně,“ řekl mluvčí Filip Poňuchálek.

Brňané platí za odpad 670 korun, ty musí poslat do konce května. Nyní se čeká na zaplacení zhruba deset minut, větší fronty bývají pravidelně na konci května.

Za odpady v Brně nejde platit kartou (zdroj: ČT24)

Magistrát proto plánuje ve čtvrtek spustit jednodušší systém, který umožní lidem rychlejší zaplacení poplatku přes internet. Podobně jako u tramvajenky budou mít lidé k dispozici formulář, ve kterém nebudou muset pořád dokola vyplňovat svoje data.

 Novinku magistrát spustí dva týdny před termínem, ve kterém mají být odpady zaplacené. Přípravu zdrželo výběrové řízení i problémy kolem ochrany osobních dat.

Lidé platí z domova častěji

Počet lidí, kteří platí z domova, letos v Brně mírně roste. Zatímco loni jich takto za odpady zaplatila méně než polovina, letos je to už 51 procent.

Loni lidé zaplatili za odpady 182 milionů korun. Přes pokladny lidé uhradili 49,5 % této částky (90 milionů korun), bankovními převody z účtů 49,5 % plateb (90 milionů korun), poštovními poukázkami pak lidé zaslali 1 % plateb (2 miliony korun).

  • Celková produkce odpadu v České republice v posledních pěti letech stagnuje. V roce 2014 přitom šlo o více než 32 milionů tun.
  • Nejvíce se na odpadech odráží stavební činnost, 60 procent veškerého vyprodukovaného odpadu pochází právě ze stavebnictví. Naopak komunální odpad tvoří „jen“ 16 procent, přepočteno na hlavu je to 506 kilogramů ročně na každého obyvatele České republiky.
  • Komunální odpad končí na skládkách nejčastěji. V roce 2014 to byla jeho polovina, tedy zhruba dva a půl milionu tun. Toto číslo ale rok od roku klesá úměrně tomu, jak se daří komunální odpad využívat.
  • Mezi typické projevy konzumní společnosti patří nárůst produkce odpadů z obalů. V Česku se za posledních pět let zvýšila o 14 procent. Nejčastěji jde o papírové nebo lepenkové obaly (40,3 procenta), plasty (přesně 21,5) a sklo (18,6). Zužitkovat odpad z obalů se daří z více než tří čtvrtin.
  • Zdroj: Fokus VM