Udržet si stávající obyvatele a nalákat nové se snaží obce na jižní Moravě různými způsoby. Mezi ně patří například Koryčany, které leží na hranici mezi Jihomoravským a Zlínským krajem. V jejich ulicích je několik desítek dlouhodobě chátrajících domů a obec proto nabízí za jejich demolici a výstavbu nových budov dotaci. Zájemci o jejich koupi ale ani po navýšení příspěvku nejsou.
Zanedbané domy stojí opuštěné s rozbitými okny a popraskanými zdmi. Některé z nich mají natolik narušenou statiku, že by pro případné nové majitele bylo lepší je zbourat a na jejich místě postavit novou budovu. „Takových je několik a i z vlastní zkušenosti vím, že by se to u nich vyplatilo s tím, že pak získají dotaci,“ popsal stav některých objektů na prodej referent stavebního úřadu Koryčany Jaromír Horák. Podle něj je podobných staveb v obci určitě více jak deset.
Lidé, kteří se odhodlají ke koupi starých domů v obci a na jejich místě postaví nový, dostanou od obce 200tisícovou dotaci. „Dotace běží od roku 2008, tehdy byla ve výši 150 tisíc, pak byla navýšena. Město může podle těch podmínek poskytovat až tři tyto dotace ročně,“ vysvětlila starostka Koryčan Hana Jamborová (Starostové a nezávislí).
Lidé se z Koryčan stěhují, domy chátrají dál
Důležitou podmínkou ale je, že žadatel musí do dvou let stihnout dům zbourat a na jeho místě postavit nový. Právě tato podmínka může být podle stavebního referenta jedním z důvodů, proč se nedaří chátrající objekty prodat. „Do dvou let od zahájení výstavby musí být zkolaudováno, což je v dnešní době velký časový pres,“ vysvětlil Horák.
Důkazem toho, že o koupi není zájem, je fakt, že za celých osm let nikdo dotační nabídku obce nevyužil. A tak zatímco domy stojí v obci dál, lidé se z Koryčan stěhují jinam. „V Koryčanech se zvedla nezaměstnanost, lidi nemají peníze a obecně je investiční činnost taková umrtvená,“ dodala starostka.
Obytelé ubývají 180 jihomoravským obcím
Koryčany ale nejsou jedinou obcí, která přichází v posledních letech o obyvatele. Podle geografů zaznamenává trvalý úbytek obyvatel až 180 obcí v Jihomoravském kraji. „Základními faktory jsou úmrtnost a druhá, podle mě v řadě obcí mnohem významnější, je migrace,“ uvedl odborný asistent Geografického ústavu Masarykovy univerzity Ondřej Mulíček.
Dodal, že jde zejména o periferní oblasti kraje, mezi ně patří třeba západní Znojemsko nebo část východně od Veselí nad Moravou. Takzvané vylidňování venkova chce teď řešit i Asociace krajů na úrovni státu.
