Hranická propast s hloubkou 404 metrů byla před nedávnem označena za nejhlubší zatopenou jeskyni na světě. Hranice na Přerovsku toho chtějí využít a chystají větší propagaci celé lokality. Zastupitelé města již získali do pronájmu zchátralou nádražní budovu v Teplicích nad Bečvou. Vyrůst by zde mělo informační středisko.
Objekt je zatím v dezolátním stavu, jde však o hlavní přístupovou cestu k nejhlubší zatopené propasti na světě. „Ještě letos proto chtějí Hranice z budovy vytvořit moderní informační stánek. Zatím se dělníci pustili do venkovních úprav,“ zjistila redaktorka České televize Monika Fleischmannová.
„Předpokládáme, že investiční náklady by měly být řádově milion korun,“ doplnil místostarosta Hranic Ivo Lesák (Hnutí Hora) s tím, že státní dotace by mohla pokrýt polovinu této částky.
Do oprav se pustili železničáři společně s Hranicemi. Město do budoucna plánuje budovu odkoupit. Protože ale prodej může trvat i dva roky, dohodli se zatím na pronájmu. A rekonstrukci si rozdělili. „Opravíme podchod v hodnotě jeden milion korun. Vyčistili jsme okolí, vykáceli náletové křoviny,“ řekla za Správu železničních dopravních cest mluvčí Kateřina Šubová.
Chtějí napodobit Zlaté Hory
Hranice si od vybudování turistického centra slibují ještě větší zájem turistů. Tak jako se to podařilo například Zlatým Horám na Jesenicku. Do poštovní štoly, ve které se v minulosti těžilo zlato a teď je přístupná veřejnosti, zavítalo během prvního půl roku od otevření šest a půl tisíce lidí.
Po zjištění potápěčů, kteří hloubku Hranické propasti změřili na 404 metrů, v oblasti skokově narostl počet turistů. Zatímco dříve se zde podle Michaely Škrobánkové, ředitelky Hranické rozvojové agentury, pohybovalo o víkendu za špatného počasí kolem pěti desítek lidí, po objevu jich bylo už tři sta.
Těžit z přírodní rarity by chtěla i sousední obec Černotín, jejíž katastr sahá přímo k propasti. Podle starosty Černotína připravuje obec opravu cesty vedoucí k propasti.
- Hranická propast leží na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic. V propasti žijí mimo jiné vzácné endemity (organismy, vyskytující se pouze na určitém místě).
Propast, zvaná též Macůška, je unikátním krasovým fenoménem, který nemá v Česku obdoby. První zmínky o ní se objevily už na mapě Moravy od Jana Amose Komenského z roku 1627, propast se stala prvním krasovým útvarem zaznamenaným na mapě českých zemí. - Samotná propast má elipsovitý tvar a lemují ji kolmé stěny. Její délka v nejdelším místě je zhruba 110 metrů a šířka asi 50 metrů. Pod hladinou jezírka se po překonání sifonu lze dostat až do suchých jeskyní, které jsou známé jako hnízdiště netopýrů.
Na rozdíl od většiny krasových jevů, které vznikají pronikáním vody shora do horniny, vznikla Hranická propast obráceně. Voda v jezírku je vysoce nasycená oxidem uhličitým, v podstatě jde o kyselinu uhličitou, která puklinami ve vápenci pronikala do masivu vzhůru, a tím tak de facto „vyleptala“ podzemní prostory.
Hloubka suché části propasti je 69,5 metru, pod hladinou jezírka byla pak hloubka propasti jen odhadována. V minulosti k tomu přispívaly nejen ponory potápěčů, které jsou mapovány už od 60. let minulého století, ale i sondy či použití robota.
Jeskynní potápěči hloubku Hranické propasti intenzivněji zkoumají v posledních několika letech. V roce 2012 se například polský potápěč Kryzstof Starnawski potopil do hloubky 225 metrů. O dva roky později byla pomocí sondy naměřena hloubka 384 metrů. V roce 2015 se Starnawski ponořil do 265 metrů. V září roku 2016 vyslal Starnawski robota do hloubky 404 metrů.
Podle pověsti do propasti skočil na koni velkomoravský vládce Mojmír II., aby totéž v noční temnotě udělali jeho pronásledovatelé z řad zrádných velmožů ohrožujících Moravu.
Radnice již loni na jaře vydala nový informační leták o propasti a nedalekých Zbrašovských aragonitových jeskyních. „Po rekordním měření jsme okamžitě zadali dotisk vložené stránky do tohoto informačního letáku s informací o rekordním měření,“ doplnil Bakovský.
Hranická propast leží v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic v katastru města Hranice. Hloubka suché části propasti je 69,5 metru. Průzkumné ponory jsou zde evidovány soustavněji zhruba od roku 1961.
Systematický výzkum propasti začal v roce 1963, potápěči při něm čelí ztíženým podmínkám. „Propast je vyplněna kyselkou, přesycenou oxidem uhličitým, vápencové stěny jsou silně rozleptány a narušeny, mezi nimi spočívají zaklíněné napadané kmeny, větve a nestabilní skalní bloky. Viditelnost v propasti je nevyzpytatelná, velmi proměnlivá a často se dá přirovnat například k hrachové polévce,“ sdělil Petr Bakovský.
