Ostravská část Kunčičky má novou dominantu. Státní podnik Diamo tam v těchto dnech dokončil rekonstrukci unikátní těžní věže bývalého dolu Alexander. Díky novobaroknímu stylu a četným architektonickým prvkům se pro stavbu vžívá označení „hornické Versailles“.
„Styl věže je jedinečný v rámci celého ostravsko-karvinského revíru,“ sdělil Libor Jalůvka za společnost Diamo, která investovala do náročných oprav necelých osm milionů korun. Upozornil přitom na unikátní štukovou výzdobu i na „impozantní“ vzhled této památky.
Do oprav těžní věže se stavební firma Ekofas pustila loni v listopadu, skončila před několika dny. Podle jejího majitele Romana Beránka byly práce náročnější také kvůli nebezpečí výronu metanu. „Budova se nachází na bývalé šachetní jámě,“ poznamenal s tím, že dělníci museli zabezpečit přístroje tak, aby z nich například nepadaly do okolí jiskry.
Natáčeli jsme na těžní věži dolu Alexander
Další komplikací byla skutečnost, že se nedochovaly četné ozdobné prvky. Restaurátoři znali z fotografií jen jejich přibližnou podobu, rozměry ale museli určit zkusmo. „Museli jsme vyrobit makety a pod dohledem odborníků jsme hledali jejich vhodné proporce tak, aby se co nejvíce blížily původnímu vzhledu,“ doplnil Roman Beránek.
- Důl Alexander je někdejší hlubinné černouhelné dílo, které se nachází v Kunčičkách (část Ostravy). Po ukončení těžby zůstaly zachovány těžní věže a část provozních objektů a bývalý důl byl prohlášen za kulturní památku. Důl Alexander patřil mezi doly Severní dráhy Ferdinandovy (SDF).
- Výstavbu dolu zahájila v roce 1896 společnost SDF v katastru obce Kunčičky na východní straně železniční trati tzv. Frýdlantské dráhy, 2 km jižně od dolu Vilém. Důl byl pojmenován na počest hraběte Alexandra Palaviciniho, prezidenta SDF.
- V zájmu památkové péče jsou nejen těžní věže s jámovými budovami, kotelna, ale i bývalá kočárovna nebo také správní budova. Uhelný důl Alexander byl prohlášen kulturní památkou Ministerstvem kultury ČR v roce 2001.
- V areálu zachovaných povrchových pracovišť Dolu Alexander dnes sídlí Charita Sv. Alexandra.
Podle projektanta Leo Chřibka se i přes výše uvedené obtíže podařilo věž citlivě zrekonstruovat. „Uvedli jsme ji do stavu z roku 1902,“ sdělil.
Využití památky zatím není jasné. Libor Jalůvka si však dokáže představit, že by sloužila jako ateliéry, kanceláře nebo reprezentativní prostory.
