Nejhezčí nádraží mají v Mimoni. Cihlová kráska zaujala historií i hospodou s pivním výtahem

Železniční stanice v Mimoni na Českolipsku zvítězila v desátém ročníku soutěže o nejkrásnější české nádraží. Budova z pálených neomítaných cihel, která cestujícím slouží už 116 let, přitom málem nevznikla. O vedení trati z Liberce do České Lípy oklikou přes Mimoň se totiž rozhodlo na poslední chvíli.

„Zájem o letošní ročník byl nadprůměrný. Vítěze volilo na 6000 lidí,“ uvedla Drahomíra Kolmanová z pořádající asociace Entente Florale CZ – Souznění. Mimoňské nádraží obstálo v konkurenci dalších nominovaných 28 nádraží a i v následném finálovém kole.

V něm proti sobě stála nádraží v Martinicích v Krkonoších, Mimoni, Nepomuku, Stochově, Světlé nad Sázavou, Uherském Brodě, Vodňanech, Zábřehu na Moravě a Zubrnicích.

Nádraží v Mimoni málem nevzniklo

Když se na konci 19. století dráha stavěla, objevila se úvaha, že by se mohla vyhnout městu Mimoň a byla tak o pět kilometrů kratší. Ostatní města ležící na trase s touto variantou souhlasila, protože očekávala nižší ceny jízdného.

Dráha by ale musela zdolávat obtížnější terén a vynechala by Mimoň, jejíž tehdejší hospodářský potenciál byl pro dopravu na nové trati důležitý. Mimoňským průmyslníkům i vedení města přesto dalo mnoho práce ovlivnit ministerstvo železnic ve Vídni tak, aby byl původní projekt trati přes Mimoň dodržen. Sepsali řadu petic a úspěšně lobbovali dokonce i v parlamentu.

Již 116 let nás nádraží spojuje s Českou Lípou a Libercem a jejich prostřednictvím se světem. Nádraží patří k životu našeho města, umožnilo jeho hospodářský růst a s ním spojenou výstavbu. My 'Mimoňové' máme své nádraží rádi, protože nám dobře slouží.
Emilie Ráčková
ředitelka Gymnázia Mimoň

Stavba ale mezitím pokračovala dál a tak byla výpravní budova navržená původně pro Mimoň postavena v nedalekém Jablonném v Podještědí. Když teprve v roce 1899 ministerstvo železnic rozhodlo, že nová dráha přes Mimoň povede, byla pro ni dodatečně vyprojektována podobná, ale o něco menší nádražní budova. Provoz na trati do Liberce, a tím i na novém mimoňském nádraží, byl slavnostně zahájen 16. září 1900.

Zahájení provozu na nádraží v Mimoni 16. září 1900
Zdroj: nejnadrazi.cz

Protože bylo nádraží v polích, přibližně 700 metrů západně od města, soustředila se další zástavba po roce 1900 směrem k němu. Mimoň se tak postupně rozrostla o zcela novou oblast rodinných domů. Největší stavební rozvoj okolo stanice nastal ve 20. a 30. letech minulého století.

Zatím poslední rozmach zaznamenalo nádraží v 50. letech, kdy se kvůli zřízení vojenského prostoru Ralsko postavila vlečka k letišti do Hradčan. Těžké vojenské transporty československé a později sovětské armády projížděly právě tudy. Útlum těžby uhlí a těžkého průmyslu i rozvoj automobilismu se ale podepsal i na mimoňském nádraží.

Osm let jsem dojížděla na gymnázium do Mimoně vlakem. Čekání na vlak nebylo vždy příjemné. Letos jsem se po delší době ocitla v Mimoni na nádraží a s úžasem jsem se dívala na upravený peron, čistou vstupní halu, květiny, milou paní pokladní… Krásné, čisté, vymazlené! Cestujícím jsou k dispozici i toalety a stylová restaurace s výtahem na pivo.
Aneta Kriššáková

V roce 2008 se nádraží dočkalo rekonstrukce. České dráhy obnovily historickou fasádu z lícových cihel, které v minulosti překrývala vrstva žluté barvy, a odstranily i nevhodné přístavby. Budova dostala nová okna, výpravní halu a pokladny. Dráhy za rekonstrukci zaplatily přes 13 milionů korun.

V současnosti v Mimoni zastavuje denně jedenáct párů osobních vlaků, převážně na trase mezi Libercem a Děčínem, a sedm párů rychlíků jezdících mezi Ústím nad Labem a Libercem.

Město Mimoň s nádražní budovou
Zdroj: nejnadrazi.cz

Mimoňské nádraží zaujme také svou restaurací, která je zařízená v kovbojském stylu. Pravidelně se tam už dvě desetiletí scházejí amatérští country muzikanti z celého okolí. Unikátem je pak pivní výtah, jenž dopravuje půllitry od výčepu do patra. 

Anketa o nejkrásnější nádraží se konala už podesáté. Předchozí ročníky vyhrály stanice Nový Jičín město, Brno-Chrlice, Rynoltice na Liberecku, Opava-východ, Uherské Hradiště, Choceň, Zahrádky u České Lípy, Trutnov hl. n. a Ostroměř u Hořic.

Smyslem soutěže je zlepšit prostředí nádraží, motivovat vlastníky a správce k zodpovědnější péči o svěřený majetek a zvýšit zájem veřejnosti o cestování vlakem. Soutěžní nádraží navrhuje veřejnost, která následně i hlasuje o vítězi. Každým rokem se zájem o soutěž zvyšuje, například v roce 2014 hlasovalo celkem 3450 hlasujících, letos už to byl téměř dvojnásobek.

V Česku existuje na 2500 stanic a zastávek, na kterých se nachází zhruba 8000 nádražních budov a dalších železničních staveb. Velkou část z nich letos převzala do péče od Českých drah Správa železniční dopravní cesty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 4 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 22 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...