V lesích na Znojemsku mohou houbaři najít bělolanýž obecný. Jde o houbu příbuznou pravým lanýžům, které rostou hlavně ve Středomoří. Na jihu Moravy je podle mykologů podhoubí více druhů lanýžů, najít je je ovšem pro houbaře vzácnost.
Na Znojemsku rostou nepravé lanýže. Na hříbky musejí houbaři na Vysočinu
Bělolanýž obecný roste z velké části pod zemí, a zvířata láká stejně specifickou vůní jako pravé lanýže. Najít tuto houbu proto není ani pro zkušeného houbaře jednoduché. „Sbírání lanýžů je zajímavé právě v tom, že se musí přijít na lokalitu ve správnou dobu,“ říká botanik a mykolog Radomír Němec. Kromě chrobáků chutná houba i divokým prasatům. Právě půda rozrytá od prasat je jedním z vodítek pro houbaře, kde lanýže najít.
Stejně jako pravé lanýže je i bělolanýž obecný kulinářskou specialitou. „Má příjemnou chuť s jemným aroma. Houba se může tepelně upravovat i jíst za syrova,“ říká Radomír Němec. Používá se například jako koření v malém množství do polévek a omáček. Je třeba ho ale zpracovat za čerstva, skladováním ztrácí chuť i vůni.
Občas nad povrch země vykukuje část bílé aromatické houby. Na první pohled vypadá podobně jako nevábně vonící hadovka smrdutá. I na té si ale houbaři mohou pochutnat. „Hadovka smrdutá ve stadiu vajíčka může připomínat lanýže. V tomto stavu je i tato houba jedlá,“ vysvětluje Radomír Němec.
GALERIE
Houby, které je možné najít na Znojemsku
Na Znojemsku roste na patnáct set druhů hub. Houbaři si jen musí zvyknout na to, sbírat i ty neobvyklé. Třeba stroček kadeřavý je mnohem lépe stravitelný, než jeho příbuzná liška obecná, kterou sbírají téměř všichni.
Kdo by ale v těchto dnech vyrazil na jih Moravy na hříbky, má smůlu. Ty pravé rostou podle mykologa hlavně na Vysočině a na jihu Čech.