Kameny zmizelých před osmi libereckými domy připomenou tragický osud devatenácti obyvatel města – Židů, kteří nepřežili holocaust. Jsou mezi nimi i dva ředitelé libereckého divadla, jež připomenou kameny položené přímo před jeho budovou.
Zmizeli, teď připomínají liberecké oběti holocaustu kameny
Předseda liberecké židovské obce: Položení kamenů iniciovaly rodiny obětí (zdroj: ČT24)
Vyhlazovací politika nacistického Německa dopadla na všechny Židy v českých zemích bez ohledu na jejich dosavadní postavení. Smrt ve vyhlazovacích i jiných táborech tak našly i významné osobnosti meziválečného Československa včetně dvou ředitelů libereckého divadla Friedricha Sommera a Oskara Basche.
Sommer, který se v Liberci vypracoval ze šéfdirigenta na ředitele divadla, ve druhé polovině 30. let odešel ze severočeské bašty sudetských Němců do Brna. Ani to ho však nezachránilo. „Byl transportován do Terezína a v roce 1943 ho odvlekli do Osvětimi, kde zahynul,“ popsal předseda liberecké židovské obce Michal Hron. Oskar Basch potom našel smrt v táboře Izbica.
Dva někdejší ředitele divadla budou připomínat kameny v dlažbě přímo před divadelní budovou, dalších sedmnáct libereckých obětí holocaustu připomenou kameny před dalšími sedmi domy, kde zavraždění lidé žili nebo působili. „Jedná se o rodiny, položení jejichž kamenů iniciovali jejich vzdálenější i blízké rodiny,“ přiblížil Michal Hron.
Kameny za své blízké položil i Pavel Jelínek, kterému nacisté zavraždili babičku, další příbuzné i kamarády. Jeho rodiče strašlivému osudu unikli. „Máma měla jít do lágru, pamatuju si to, i když mi tehdy bylo asi šest. Táta, který byl katolík, ji v poslední chvíli zachránil. Uplatil německého doktora, který jí napsal potvrzení, že je tak těžce nemocná, že nemůže do transportu,“ zavzpomínal Jelínek.
Položit kameny zmizelých za své blízké, přijela také Eva Lichtenbergová. Spolu s rodiči před válkou stihla utéct do Spojených států, kde již zůstala. Do rodné země se vrátila teprve podruhé.
Kameny zmizelých se inspirovaly projektem Stolpersteine. Vymyslel ho německý umělec Gunter Demnig. V Liberci však o „originální“ stolpersteiny nepůjde. „My jsme převzali jen ideu. Došlo k termínové kolizi, protože pan Demnig chce vyrábět a pokládat kameny sám. Ale my jsme chtěli akci pojmout trochu šířeji a termín, který jsme hledali s lidmi ze Spojených států a Česka, byl v kolizi s termínem pana Demniga,“ popsal předseda židovské obce. Liberecká obec tak oslovila skupinu, která pokládá kameny zmizelých především v moravských městech.
Smysl stolpersteinů i alternativních kamenů z Moravy, které jsou trochu větší, je však stejný. Výsledek genocidy Židů za druhé světové války je bezprecedentně děsivý. Nacisté jich zavraždili nejméně šest milionů, spolu s dalšími oběťmi vyhlazování – Sověty či Poláky – jsou čísla ještě děsivější. Jsou to však čísla. Kameny mají ukázat, že oběti holocaustu nebyly jen bezejmenná masa, ale že jsou za nimi konkrétní lidi. Na každém kamenu je nejen jméno a v případě vdané ženy i rodné příjmení, ale také datum narození, datum transportu, informace, zda dotyčný prošel přes ghetto, a kde a kdy zemřel.