Výkup pozemků komplikuje výstavbu přehrady Nové Heřminovy. Povodí Odry už vyřešilo nákup 97 procent z nich. Stále se ale nedohodlo se třemi soukromými majiteli a s obcí. Obchodní ředitel Povodí Odry Čestmír Vlček nevylučuje, že vše může dojít až k vyvlastňovacímu řízení.
„V případě, že se nedohodneme v letošním roce, tak jednání budou pokračovat dál. Pokud by někdo nechtěl, tak připadá v úvahu i institut vyvlastnění,“ sdělil Vlček.
Starosta Nových Heřminov Ludvík Drobný již dříve uvedl, že obec se stavbou nesouhlasí a využije všech zákonných prostředků, aby jí zabránila. Nyní dodal, že obec je vázána osm let starým referendem. „Ignorují ho, pro nás je ale závazné,“ upřesnil Drobný.
Na území, na němž má na Bruntálsku vzniknout přehrada Nové Heřminovy, už odborníci loni dělali geologické průzkumy a začne se připravovat dokumentace pro územní řízení.
Výstavba nádrže v Nových Heřminovech se řeší několik desítek let. Aktuální se stala po katastrofálních povodních v roce 1997. Vláda nakonec schválila takzvanou menší variantu přehrady. Při ní by podle zástupců Povodí Odry bylo v obci zatopeno 12 obytných domů. Stavba přehrady včetně dodatečných protipovodňových opatření a přeložek komunikací by měla stát zhruba šest miliard korun.
Starosta Drobný v prohlášení uvedl, že obec nemá stavbu ve svém platném územním plánu a že podle jejího názoru jsou další kroky, které Povodí Odry dělá, pokračováním nátlakových akcí na obec a obyvatele.
Obec podle generálního ředitele Povodí Odry Jiřího Pagáče musí dát svůj územní plán do souladu s vyšším územním plánem do roku 2020. „V zásadách územního rozvoje kraje ta akce, malá varianta, je začleněna. My jsme schopni dosáhnout na územní řízení a jsme schopni tu přehradu začít realizovat. V podstatě i bez souhlasu obce,“ řekl Pagáč.
Povodí Odry už loni začalo stavět několik malých suchých nádrží, které se zaplní jen při záplavách, jinak území slouží například k zemědělství. Obě nádrže by měly být hotovy v roce 2017, náklady na ně dosáhnou přes 60 milionů korun.
