Slovenská strela vyjela na koleje před osmdesáti let. V Kopřivnici má výstavu

Vlak Slovenská strela, technická chlouba bývalého Československa, slaví osmdesát let od doby, kdy poprvé vyjel na koleje. Souprava patří k nejcennějším exponátům muzea v Kopřivnici. Snímky z výroby legendárního motorového vlaku mohou od srpna vidět návštěvníci Lašského muzea v Kopřivnici na Novojičínsku.

Výstava připomíná 80. výročí, kdy vlak vyrobený v kopřivnické Tatře vyjel na trať mezi Prahou a Bratislavou, řekl kurátor výstavy Pavel Dvořák.

Těžištěm výstavy jsou fotografie z podnikového archivu Tatry. „Je na nich zobrazena výroba Slovenské strely od prvních dílů až po dokončený celý vlak. Ty fotografie jsou čistě dokumentárního charakteru. Mají vynikající kvalitu, byly foceny takřka dokonalými přístroji, ale jsou to opravdu technické snímky, takže jsou tam různé díly, způsob jejich montáže, motor a podobně,“ popsal Dvořák.

Unikátní na nich podle něj je, že „jsou opravdu z provozu takové syrové, nejsou aranžované“. Za nevýhodu ale považuje to, že „jsou poměrně dost technické, takže nemusí zaujmout každého“.

Slovenská strela

Železniční motorový vůz M290.0 byl uveden do provozu 13. července 1936. Byl nasazený na trati Praha - Bratislava, i proto dostal pojmenování Slovenská strela.

„Jezdil s jedinou zastávkou v Brně. Tehdy to byl nejrychlejší spoj vůbec, který jezdil po československých kolejích. Doba jízdy i s přestávkou v Brně trvala z Prahy do Bratislavy asi čtyři hodiny a 50 minut, což je doba, kterou potom překonaly až moderní vlaky, jako je Pendolino,“ řekl kurátor výstavy.

Slovenská strela opustila dílny továrny Tatra v roce 1936. Rozložená na díly zůstala na fotografiích, které pečlivě dokumentují vznik vlaku. Konstruktéři Hans Ledwinka a Josef Sousedík vyráběli vlak v tatrovácké automobilové dílně. Vlakové skříni navrhli aerodynamický tvar, jaký měly osobní automobily.

Fotografie jsou úplně bez lidí. Dokumentovaly to, jak má vlak vypadat, jak vypadají jednotlivé díly. Na některých fotografiích jsou dokonce sváry.
Pavel Dvořák
Lašské muzeum, kurátor

Vedle fotografií z výroby visí i snímky z roku 1966. To už Slovenskou strelu vlastnilo muzeum. A dělníci ji instalují jako exponát do muzejního parku. Později se přestěhovala před Technické muzeum.

Po válce sloužil vlak ministrům

Slovenská strela byla v provozu do začátku druhé světové války, pak byla odstavena kvůli nedostatku pohonných hmot. „Vlak jezdil ještě chvíli po válce. Sloužil hlavně jako ministerský nebo vládní vlak, jezdil dokonce s představiteli Československa na procesy do Norimberka. Jezdil ještě v 50. letech, pak byl vyřazen,“ řekl Dvořák.

Doplnil, že vlaky Slovenská strela byly vyrobeny jen dva. Jeden později vyhořel a druhý se dostal v roce 1960 do kopřivnického muzea. Dlouhá desetiletí je jedním ze symbolů města.

Výstava Slovenská strela v továrně potrvá v Lašském muzeu do 4. září. Je otevřena od úterý do neděle od 09:00 do 17:00. Vstupné do celého muzea stojí 40 korun pro dospělé a 20 korun pro děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Praha chce od státu pořídit zámek Veleslavín i Národní dům na Vinohradech

Praha plánuje odkoupit zámek Veleslavín od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) za 210 milionů korun. Záměr schválili radní. Město o převzetí areálu usiluje delší dobu, dříve však odkup odmítalo kvůli vysoké ceně. Radní zároveň schválili i koupi Národního domu na Vinohradech za 399 milionů korun. O finálním rozhodnutí budou v obou případech ještě hlasovat zastupitelé.
před 24 mminutami

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
včera v 07:01

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026
Načítání...