V oblasti Plešného jezera na Šumavě vyrostl nejstarší zaznamenaný smrk v Česku. Dendrologové ho objevili při náhodných odběrech vzorků v nepřístupné první zóně parku. Jeho věk přesahuje šest set let.
Mezi šumavskými smrky se skrývá rekordman. Má 623 let
Smrk starý 623 let je unikát v kontextu českého prostředí a dost možná i střední Evropy. Klínový výřez nejnovějšího šumavského rekordmana dendrologové odebrali na strmém svahu Plešného jezera. Nálezy mnohasetletých stromů jsou v oblasti časté.
„Jestliže tady na poměrně malé ploše našli kolegové několik pět set nebo skoro šest set let starých stromů a jeden přes šest set let, tak je vysoká pravděpodobnost, že tady někde roste tisíciletý strom,“ podotknul ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Letokruhy neodhalí jenom stáří stromu, ale i poznatky o jeho životě (zdroj: ČT24)
Objevený rekordman měl relativně malý průměr. Při stáří přes šest set let průměrně přibýval o pouhý půl milimetr za rok. Je tedy vidět, že velikost a mohutnost stromu nemusí jeho věku odpovídat. „Když roste pomalu, tak je vlastně menší,“ uvedl Vojtěch Čada z České zemědělské univerzity v Praze s tím, že pak strom lépe zvládá vítr a má pevnější dřevo.
Letokruhy odhalí o stromě více než jenom věk
Výzkum věkové struktury smrčin na Šumavě probíhá deset let. Jen za poslední tři roky odebrali dendrologové téměř pět set vzorků. Nezkoumají jen torza a sušiny, ale i živé stromy. Ty ale jen šetrně navrtávají, aby nedošlo ke zbytečnému poškození. I tak získají přehled o letokruhové sérii stromu.
Letokruhy přitom neodhalují jenom věk stromů, ale dá se v nich přečíst, jak se stromu v konkrétním roce dařilo, kolik vichřic nebo kůrovcových kalamit musel přežít, jaké byly v průběhu staletí srážky nebo teplota.