V oblasti Plešného jezera na Šumavě vyrostl nejstarší zaznamenaný smrk v Česku. Dendrologové ho objevili při náhodných odběrech vzorků v nepřístupné první zóně parku. Jeho věk přesahuje šest set let.
Smrk starý 623 let je unikát v kontextu českého prostředí a dost možná i střední Evropy. Klínový výřez nejnovějšího šumavského rekordmana dendrologové odebrali na strmém svahu Plešného jezera. Nálezy mnohasetletých stromů jsou v oblasti časté.
„Jestliže tady na poměrně malé ploše našli kolegové několik pět set nebo skoro šest set let starých stromů a jeden přes šest set let, tak je vysoká pravděpodobnost, že tady někde roste tisíciletý strom,“ podotknul ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Objevený rekordman měl relativně malý průměr. Při stáří přes šest set let průměrně přibýval o pouhý půl milimetr za rok. Je tedy vidět, že velikost a mohutnost stromu nemusí jeho věku odpovídat. „Když roste pomalu, tak je vlastně menší,“ uvedl Vojtěch Čada z České zemědělské univerzity v Praze s tím, že pak strom lépe zvládá vítr a má pevnější dřevo.
Letokruhy odhalí o stromě více než jenom věk
Výzkum věkové struktury smrčin na Šumavě probíhá deset let. Jen za poslední tři roky odebrali dendrologové téměř pět set vzorků. Nezkoumají jen torza a sušiny, ale i živé stromy. Ty ale jen šetrně navrtávají, aby nedošlo ke zbytečnému poškození. I tak získají přehled o letokruhové sérii stromu.
Letokruhy přitom neodhalují jenom věk stromů, ale dá se v nich přečíst, jak se stromu v konkrétním roce dařilo, kolik vichřic nebo kůrovcových kalamit musel přežít, jaké byly v průběhu staletí srážky nebo teplota.
