Kapacita jediné ostravské skládky v Hrušově už nestačila pro další odpad. Vedení společnosti OZO, která ji provozuje, proto v první polovině června otevřelo novou část areálu. Má zajistit využívání skládky pro dalších zhruba osm let. Zároveň ale Evropská unie po České republice chce, ať do roku 2024 zcela ukončí skládkování komunálního odpadu. Město proto opět zvažuje výstavbu spalovny.
Každý den do Hrušova odpadky přiveze 30 až 40 popelářských aut. Jde přibližně o 200 tun nevytříděných odpadků. Skládka, která vznikla v roce 1990, houfně přitahuje opeřence. U dálnice ve směru na Bohumín tak kolem ní neustále krouží hejna ptáků.
Ulevit ostravské skládce chtěl kraj vybudováním spalovny o kapacitě 190 tisíc tun odpadu ročně. Stavba velké spalovny odpadů za pět miliard korun v Karviné měla být zahájena už před několika lety. Projekt ale nedostal evropskou podporu. Zástupci kraje uvedli, že v takovém případě by se musely zvýšit poplatky za odvoz odpadu.
Lidé navíc proti stavbě spalovny, která měla vyrůst v areálu bývalého Dolu Barbora v Karviné, vytvořili petici, pod kterou v roce 2012 sesbírali asi 11 000 podpisů. Do zařízení se měl svážet a likvidovat odpad z největších měst Moravskoslezského kraje.
V současné době je ale tento projekt opět ve hře. „Bohužel chybí profinancování, takže hledáme strategického partnera, aby ho bylo možné realizovat,“ řekla mluvčí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Petra Špornová. Výstavba spalovny je dnes zase o něco blíže realitě i z toho důvodu, že Evropská unie požaduje po České republice, aby do roku 2024 zcela ukončila skládkování komunálního odpadu.
- V Ostravě se každoročně vyprodukuje zhruba 106 000 tun odpadů. Množství komunálního směsného odpadu však stále klesá. Tvoří asi polovinu celkového množství již nepotřebných věcí a materiálu. Vytřídit se daří přibližně 15 tisíc tun plastů, skla a papíru.
- Jedním z problémů pro OZO zůstává vykrádání kontejnerů, především krádeže papíru. „Problém s vykrádáním papíru tady jednoznačně je a vždycky byl. V minulosti nám to vykrádali bezdomovci, což nám v podstatě nevadilo a brali jsme to jako takovou sociální službu, když to řeknu s trochou nadsázky. Dneska už nám to vykrádají organizované skupiny, což samozřejmě vadí,“ uvedl Belda. Podle něj se OZO snaží spolupracovat s městskou policií, aby se tyto krádeže podařilo omezit. Ročně společnost tyto krádeže připraví o stovky tisíc korun.
O pořízení moderní technologie plazmového zplyňování odpadu uvažují také samosprávy v Olomouckém kraji, které tímto způsobem chtějí v budoucnu ročně zlikvidovat až 100 000 tun zbytkového odpadu z celého regionu.
Vybudování plazmové spalovny bude stát 1,5 až 2 miliardy korun, přičemž úřady nyní zjišťují možnosti financování projektu. Původně se počítalo s vybudováním klasické spalovny odpadu v Přerově, v přípravě projektu se ale kvůli odporu místních obyvatel nepokročilo.
