Jarmila Doležalová, která přežila vyhlazení Ležáků, o svých vzpomínkách vyprávěla studentům pardubického gymnázia. Ojedinělá beseda s jednou z posledních žijících pamětnic byla spojená s křtem knížky Ležáky známé i neznámé. 400 výtisků teď poputuje do základních a středních škol na Pardubicku.
Přežila vyhlazení Ležáků – teď se o své dramatické osudy dělí se studenty
Dnes je Jarmile Doležalové, rozené Šťulíkové, 76 let. Ve třech letech byla odtržena od rodičů, které nacisté popravili, stejně jako všechny dospělé obyvatele Ležáků. Jí a její mladší sestře zachránilo život poněmčení. Z Ležáků putovala do polského dětského domova: „Já už mám jen takový vzpomínky z toho Polska, kde jsem byla u rodiny Paetlovy a pak jsme se stěhovali do Německa,“ vzpomíná pamětnice.
Zpátky do Československa se vrátila, když jí bylo šest let – staral se tu o ní její dědeček. „Do školy jsem začala chodit, ještě jsem neuměla pořádně česky, tak to bylo taky náročný,“ dodává Jarmila Doležalová.
Zájemci o tyto vzpomínky ve středu zcela zaplnili aulu pardubického gymnázia Mozartova. „Zkušenosti té paní a co si pamatovala, to bylo opravdu dokonalý to slyšet od někoho, kdo to fakt zažil,“ pochvaluje si besedu studentka 4. ročníku Klaudie Břeňová.
Při té příležitosti byla také pokřtěna útlá publikace Ležáky známé i neznámé, která čtenáře seznamuje s ležáckou tragédií především prostřednictvím dobových snímků, které přibližují rody Šťulíkových, Švandových, Pelikánových a dalších lidí.
Jarmila Doležalová putovala z Ležáků do polského dětského domova (zdroj: ČT24)
Kniha vyšla v rodinném nakladatelství Ronado, na jehož činnosti se podílí kromě Jarmily Doležalové starší i její dcera a syn Štěpán. Autorsky se na knize podílela celá rodina. Jde už o druhé doplněné vydání: „Kniha je doplněna o fotografie, které v prvním vydání nebyly. Odstranili jsme také některé historické nepřesnosti,“ dodala spoluautorka Jarmila Doležalová mladší. Rodinné nakladatelství letos chystá rovněž vydání obsáhlé knihy s názvem Osud jménem Ležáky, která na 500 stranách podrobně mapuje životy ležáckých obyvatel
Osadu Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 v rámci odvety za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Gestapo totiž odhalilo, že v Anglii vycvičení parašutisté udržovali z Ležáků vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. 34 dospělých obyvatel Ležáků nacisté popravili v Pardubicích. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich zřejmě našlo smrt 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu.