Pamětní kostky vyrobil a sám umístil do dlažby ostravských ulic autor nápadu Gunter Demnig. „První památné kameny jsem udělal v Kolíně nad Rýnem. Měly připomínat, že v domech, před které jsem je umístil, žili Romové, které deportovali. Pak za mnou přišla jedna stará paní a přesvědčovala mne, že tam nikdy Romové nežili. A právě to mě nutí, abych dál ukazoval na domy, kde žili lidé, kteří byli zavražděni,“ vysvětloval umělec.
Destička u nemocnice připomene zavražděného lékaře
V první vlně bylo v Ostravě umístěno dvacet šest takzvaných Stolpersteinů neboli Kamenů zmizelých. Nyní k nim přibylo dalších dvacet sedm. Jeden z nich je už pevně usazený v chodníku v Tyršově ulici v centru města. Věnovaný je památce Petra Ludvíka Spiegela, který zahnyul v deseti letech. Nedaleko jeho rodiny žili také Gerta a Peter Klägerovi, Cyra Lieserová, která byla i s dvěma dětmi zavražděna v Osvětimi a mnoho dalších.
Dalších 26 Kamenů zmizelých v Ostravě
Jeden z nových kamenů je u Vítkovické nemocnice. Připomíná židovského lékaře Mořice Schönfielda, který v této nemocnici na začátku druhé světové války pracoval. Roku 1942 byl deportován do Terezína a v říjnu 1944 byl zavražděn v Osvětimi. Předsedkyně Židovské obce Ostrava uvedla, že mnohé oběti patřily k elitě. „Mezi ostravskými Židy bylo velké procento vzdělanců, lékařů, advokátů nebo majitelů obchodních domů,“ řekla Milena Slaninová.
Potomci ostravských židů se potkávají v Londýdně
Někteří kritici Demingova nápadu říkají, že je nevhodné po pamětních destičkách, které jsou často na chodnících, šlapat. Podle Libuše Salomonovičové, která pomáhá se zjišťováním údajů o obětech a jejich potomcích, jsou však dobře vymyšlené. „Protože jsou tak malé, jen desetkrát deset centimetrů, musíte se naklonit, abyste si přečetli jméno. Tím se oběti, které kámen patří, klaníte,“ vysvětlovala žena.
V Ostravě je v současné pár desítek obyvatel, kteří se hlásí k židovskému původu. Židovská náboženská obec nemá ani stovku členů. Pomoci ostravských Židů však o sobě vědí. Scházejí se jednou ročně v synagoze v londýnském Kingstonu, kam byla převezena zachráněná Tóra z vypálené ostravské synagogy. Tamní rabín se díky tomu začal zajímat o osudy ostravských židů. S pomocí bývalé pracovnice muzea Libuše Solomonovičové, která má doma databáze předválečných židů, kontaktoval jejich potomky. Žijí většinou v Izraeli, Kanadě nebo Spojených státech. V Londýně si říkají kroužek Ostraváků.
Stolperteine - kameny, o které se má zakopávat
Gunter Demnig vymyslel miniaturní památníky na oběti nacismu v roce 1993. První kostky vsadil do dlažby v Kolíně a Berlíně v roce 1995. Během několika let vznikla velká mezinárodní iniciativa skupin lidí, kteří pomáhají vyhledávat informace o obětech v různých databázích a snaží se najít potomky. Ti většinou umístění kamenů financují. V současné době jsou Demingovy kostky ve stovkách měst devatenácti států.
Česká republika se prostřednictvím České unie židovské mládeže zapojila v roce 2008. První pamětní kameny položila v Praze a v Kolíně. Od roku 2009 se o to stará neziskové sdružení Stolpersteine CZ, které od té doby v několika etapách položilo stovky kamenů v dalších městech České republiky - v Brně, Ostravě, Olomouci, Krnově, Teplicích, Třeboni, Kroměříži či Chodově. Gunter Demnig sám vyrábí všechny kameny a také je většinou usazuje na místo. Vyrobil jich už asi 53 tisíc.
Stolpersteine má standardizovanou podobu. Jde o kostku z betonu s hranou deset centimetrů, která je zakončená mosaznou destičkou s údaji o oběti nacistického bezpráví. Obsahuje většinou jméno, datum a místo smrti a vsazuje se v místě jejího posledního dobrovolného bydliště. Nejde jen o umučené Židy, ale také o Romy, příslušníky odboje a další skupiny pronásledované nacisty. Každý kámen je pevně vsazen do povrchu tak, aby nevyčníval. Pokud jde o celé vyvražděné rodiny, mají pamětní kameny u sebe. V České republice iniciativu podporuje řada soukromých dárců a některé židovské organizace.
