Azyl si zaslouží jen politicky pronásledovaní uprchlíci, míní Zeman

Pro poskytnutí azylu uprchlíkům není důležité, že pocházejí ze země v oblasti bojů, ale důkaz, že jsou kvůli svým názorům politicky pronásledovaní, uvedl při své návštěvě Jihomoravského kraje prezident Miloš Zeman. Doplnil, že to vyplývá ze Ženevských úmluv, a podle něj je tak značně omezený okruh uprchlíků, kterým může Česká republika poskytnout azyl nebo doplňkovou ochranu. Podle šéfa Organizace pro pomoc uprchlíkům se však příslušná konvence netýká jen politického pronásledování.

Prezident na setkání s jihomoravskými zastupiteli a starosty uvedl, že ke zmíněnému závěru dospěl po prostudování příslušné ženevské konvence. Podle šéfa Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka se ale daná konvence netýká jen politického pronásledování, ale také pronásledování kvůli rase, národnosti a příslušnosti k sociální skupině.

Ženevské úmluvy stanovují podmínky a pravidla na ochranu civilistů nebo válečných zajatců a raněných při ozbrojeném konfliktu. Rozumek dodal, že další ochranu poskytuje lidem také Evropská úmluva na ochranu lidských práv, k níž se Česká republika připojila. „Evropská úmluva má chránit právo na život bez výjimky. I kdyby Ženevská úmluva nebyla, zajistí, že není možné lidi vrátit do zemí, kde jim hrozí mučení a nelidské zacházení. Podle evropského práva stačí, že člověk utíká z ozbrojeného konfliktu, nemusí mít s politikou nic společného,“ uvedl Rozumek.

Názor, že oběti nemají na pomoc nárok, je chybný

Podle advokáta Pavla Čižinského by prezidentovo tvrzení zjednodušeně mohlo platit pro úmluvu z července 1951. Tehdy se příslušný dokument vztahoval pouze na ty, kteří se stali uprchlíky právě před zmíněným rokem. Od té doby se ale mezinárodní humanitární právo vyvinulo a rozšířilo.

Čižinský uvedl, že podle evropské směrnice i českého azylového zákona tak mají na ochranu nárok i civilisté, kterým kvůli násilí v ozbrojených konfliktech hrozí smrt. Podle něj prezidentovo zjištění může svádět k tomu, že oběti násilí nemají na pomoc nárok. „Tento závěr by ale byl z hlediska práva vysloveně chybný,“ řekl Čižinský.

Na své návštěvě jižní Moravy Zeman také prohlásil, že jediným řešením migrační krize je deportace ekonomických uprchlíků a těch, kteří šíří nenávist. „Jsem přesvědčen, že příští rok se migrační vlna přelije přes naše území. Spouštěčem budou restriktivní opatření Bavorska a Rakouska,“ uvedl. Dodal, že pokud budou uprchlíci uvnitř České republiky, ochrana hranic už zemi nepomůže. „To rozhodně není nic sympatického. Proto zastávám názor, že než je pouštět dovnitř, je daleko lepší důsledná ochrana našich hranic kombinovanými hlídkami armády a policie s využitím myšlenky aktivních záloh,“ doplnil prezident.

Migrační vlnou se bude Zeman zabývat i po zbytek své návštěvy Jihomoravského kraje. Ve středu se setká s příslušníky policie a dalších záchranných složek při své cestě do Mikulova a na hranice s Rakouskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Kaštanová ulice v Brně se o víkendu uzavře. Omezení čeká řidiče i na D2

Kvůli pokračující přestavbě křížení dálnic D1 a D2 na jihu Brna bude o víkendu uzavřená Kaštanová ulice vedoucí pod D1. Omezení se dotkne řidičů, cyklistů i chodců. Částečně omezený bude také provoz na D2, kde se kvůli osazování mostních nosníků bude jezdit pouze jedním pruhem v každém směru.
před 20 mminutami

Ministryni Mrázovou o víkendu fyzicky napadla žena. Policie vyloučila politický motiv

Čtyřiačtyřicetiletá žena v Bílině o víkendu slovně a fyzicky napadla ministryni pro místní rozvoj Zuzanu Mrázovou (ANO), informovala v pátek policie. Konflikt se obešel bez zranění. Tepličtí policisté motiv prověřují, vyloučili však, že by šlo o politicky motivovaný čin. Žena je obviněná z nebezpečného vyhrožování. Státní zástupce odmítl návrh na umístění obviněné do vazby, vzhledem k její osobnosti byla hospitalizována. Mrázová byla před nástupem do ministerské funkce v Bílině starostkou.
09:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Požár haly s plasty v Havlíčkově Brodě nezpůsobil únik škodlivin, řekl starosta

Hasiči pokračují v likvidaci čtvrtečního požáru haly s plastovými výrobky a kartony v Havlíčkově Brodě. Podle starosty města Zbyňka Stejskala (ODS) nezpůsobil únik nebezpečných látek do ovzduší ani do vody. Uvedl, že halu ve Strojírenské ulici využívaly dva subjekty jako sklad skla a plastových výrobků. Oheň podle předběžného odhadu hasičů způsobil škodu 350 milionů korun.
před 2 hhodinami

V Havlíčkově Brodě likvidují hasiči požár haly s plasty, škoda je odhadem 350 milionů korun

V Havlíčkově Brodě hasiči likvidují požár haly s plastovými výrobky a kartony, oheň podle předběžného odhadu napáchal škodu za 350 milionů korun, uvedla mluvčí krajských hasičů Petra Musilová. Zraněn zatím podle ní nikdo nebyl. Na místo dorazí chemická laboratoř, která bude měřit množství škodlivých látek v ovzduší, informovali hasiči na síti X.
před 13 hhodinami

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
před 16 hhodinami

Statek komunisté zbořili. Byla tam proluka, pak parkoviště, vypráví pamětnice

Marie Šustrová, rozená Kůsová, vyrůstala na statku ve Starém Plzenci, kde její rodina hospodařila po generace. Pamatuje si německou okupaci, skrývání obilí před povinným odevzdáním i příjezd amerických vojáků na konci druhé světové války. Později zažila také tlak komunistického režimu, kvůli kterému její rodina přišla o dům a hospodářství.
před 22 hhodinami

Provázek zjišťoval, co nejtěžšího lidi překonali. Výsledkem je inscenace

Brněnské Divadlo Husa na provázku dalo lidem možnost podělit se o strastiplné okamžiky jejich životů. Z výpovědí sbíraných několik měsíců vznikla poslední premiéra sezony s názvem Everybody Hurts. Má být „kaleidoskopem způsobů, jak se odrazit ode dna“.
včera v 08:30

Národní parky chtějí „rozbít“ davy turistů. Pomoci mají technologie i osvěta

Tuzemské národní parky hledají způsoby, jak ochránit nejcennější části svého území před rostoucím náporem návštěvníků. V rámci projektu Zodpovědně do přírody chtějí lépe rozložit turistický ruch, využívat data o návštěvnosti a více vzdělávat veřejnost v oblasti ochrany přírody.
včera v 07:00
Načítání...