Velehrad - Na jihomoravském Velehradě dnes vrcholí Dny lidí dobré vůle. Arcibiskup Jan Graubner při svém kázání na jedné z největších církevních událostí v zemi připomněl význam křesťanských hodnot pro dnešní kulturu a dodal, že skutečné křesťanské hodnoty jsou plody křesťanského života.
Graubner na Velehradě připomněl křesťanské hodnoty
Poutníky od tradičních oslav příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje neodradilo ani tropické počasí. Ačkoliv měli organizátoři obavy, že lidí dorazí letos kvůli vysokým teplotám méně, nádvoří velehradské baziliky se začalo zaplňovat již v pátečních podvečerních hodinách. Benefičního koncertu s názvem Večer lidí dobré vůle se podle Moniky Urbáškové z pořádající organizace zúčastnilo dvacet tisíc lidí, což je stejně jako minulý rok.
Výtěžek sobotního koncertu se vyšplhal na 1,3 milionu korun. „Vybrané peníze z dárcovských SMS zpráv a jiných finančních darů si mezi sebe rozdělí tři předem vybrané projekty. Pro rok 2015 to jsou Salesiánské středisko mládeže České Budějovice, Naděje Brno a Nadační fond Adiuvare,“ řekla Urbášková.
GALERIE
Olomoucký arcibiskup Jan Graubner při poutní mši na Velehradě autor: Josef Omelka, zdroj: ČTK
Graubner: Musíme pracovat na změně myšlení
Nejdůležitější částí oslav však byla tradiční nedělní slavnostní poutní mše, kterou sloužil olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Ten ve svém kázání poukázal i na současné poměry. „Často se divíme, jak málo je u nás ochoty k dobrovolné bezplatné službě či k přijetí cizinců, kteří museli utéct ze svých domovů před jistou smrtí. Rodiče si naříkají na šikanu dětí od vrstevníků jen proto, že nemají značkové oblečení či nejmodernější mobil, že chodí do kostela či mají jinou barvu pleti nebo jsou postižení,“ řekl arcibiskup.
Podle něj je třeba pracovat na změně myšlení. „Začít je třeba u dětí dobrou křesťanskou výchovou. Můžeme říci, že naše církev je už dnes organizací, která má nejvíce dobrovolníků a dárců, ale vidíme, že je stále co zlepšovat,“ doplnil Graubner.
Kromě slavnostní mše a benefičního koncertu se mohli poutníci zúčastnit také například turnaje v ping-pongu, fotografického workshopu nebo soutěže ve fotbalových dovednostech. Vyzkoušet si mohli i ruční přepisování Bible nebo umělecké kování pod dozorem zkušených kovářů. Ti na Velehradě představili kovanou plastiku na počest 1200. výročí úmrtí svatého Metoděje. Plastika bude u velehradské baziliky stát až do konce roku.
UDÁLOSTI: Dny lidí dobré vůle na Velehradě (zdroj: ČT24)
Pouť na Velehradě
Vznik tradice velehradských oslav má kořeny v období sílícího národního obrození. Jakmile přestal být areál kláštera prostorem uzavřené mnišské komunity, téměř okamžitě se stal Velehrad významným poutním místem, které začaly navštěvovat tisíce poutníků. Důvodem těchto poutí byla tradice, která učinila Velehrad nositelem cyrilometodějského odkazu.
Do historie se mimořádným způsobem zapsaly oslavy z let 1863 (tisícileté výročí příchodu věrozvěstů na Moravu), 1885 (tisíc let od smrti sv. Metoděje), 1936 (dvě stě let od posvěcení chrámu) a 1985. Poslední zmíněné oslavy se pokusil komunistický režim proměnit v mírovou manifestaci, nakonec však vyzněly jako gesto nenásilného, přesto ale velmi výmluvného politického protestu. V dubnu roku 1990, v atmosféře nově nabyté svobody, se k poutníkům připojil i tehdejší papež Jan Pavel II. Od roku 2000 se součástí cyrilometodějských oslav stal Koncert lidí dobré vůle.