Ostravice - Frýdlantská organizace Salamadr likviduje křídlatku v celém horním toku řeky Ostravice od pramenů až po město Frýdek-Místek. Na více než stohektarovém území provádí třetím rokem opakovaný postřik této invazivní rostliny herbicidy. Křídlatka se tam rozšířila po povodních v roce 1997. Ekosystému škodí tím, že vytlačuje původní rostliny, tvoří rozsáhlé neproniknutelné porosty a zvyšuje půdní erozi.
Křídlatka se dostala do Evropy z východní Asie jako okrasná a medonosná rostlina. Lidé si ji dříve vysazovali na zahrady i do parků. Na mnoha místech republiky se však přemnožila a dusí všechno kolem sebe. Jediný účinný způsob, jak ji zastavit, je chemický postřik. Když se jen vyseká, do měsíce naroste znovu. Obce v okolí Ostravice s ní bojují řadu let.
Křídlatka se rozšířila po povodních
„Po povodních došlo k rozšíření křídlatky markantním způsobem. V následujících deseti, patnácti letech některé břehy zarostly tak, že nebylo vidět do koryta řeky,“ uvedl místostarosta Ostravice Jiří Pavlán.
Nezisková organizace Salamandr, která se zaměřuje na ochranu hlavně beskydské přírody, likviduje křídlatku řadu let. Čistila od ní povodí Odry, Morávky a v současné době vedle horního toku Ostravice také Rožnovskou Bečvu. Náklady jsou vysoké především kvůli použití herbicidů. Salamandr na to získává dotace z evropského Operačního programu Životní prostředí. Například vyčištění horního toku Ostravice přijde na téměř šest milionů.
„Problém u křídlatky je, že nemá přirozené nepřátele, nenapadají ji nemoci ani hmyz. Roste až 8 centimetrů denně a daří se jí téměř všude,“ uvedl vedoucí terénních prací Salamandru Martin Konupka. Herbicid, který je možné používat přímo u vody, ničí křídlatku i okolní rostliny, lidem a zvířatům by neměl být nebezpečný. Kvalitu vody je ale potřeba preventivně kontrolovat.
Chemický postřik je účinný, je však potřeba ho opakovat. „Křídlatku nelze vyhubit za jeden rok. Druhým rokem naroste znovu, ale oslabená. Postřiky je nutné opakovat, ideálně tři roky po sobě a i pak místa bývalého růstu kontrolovat,“ informují pracovníci Salamandru.
V dolních tocích rostlina stále bují
Křídlatka zatím stále nekontrolovatelně bují na dolních tocích některých řek Moravskoslezského kraje. „Zbývá nám hodně velkých ploch hlavně v dolních tocích řek Odry a Ostravice, kde se s tím ještě nezačalo. Samozřejmě je nutné vyčistit nejprve horní toky,“ uvedl vedoucí oddělení ochrany přírody a zemědělství moravskoslezského hejtmanství Jan Filgas. Likvidace veškeré křídlatky by stála desítky milionů.
S invazivními rostlinami bojují i další regiony. K vůbec nejzamořenějším patří Karlovarský kraj. Od roku 2012 tam probíhá likvidace bolševníku, křídlatky i netýkavky na území 13 tisíc lokalit. Projekt za 82 milionů nemá obdoby ani v evropském měřítku.
Další invazivní druhy
Bolševník velkolepý
Bolševník je nejznámější invazivní rostlinou u nás. Dorůstá až do výšky půl metru a nejlépe se mu daří podél vody, v příkopech a na okraji lesů. Ničí původní ekosystémy a je nebezpečný pro člověka. Obsahuje toxické látky, je jedovatý. Pokud se někde rozšíří, příroda si s ním sama nedokáže poradit. Likvidace je technicky i finančně náročná. Provádí se buď mechanicky, nebo chemickým postřikem.
Netýkavka žláznatá
Rozmnožuje se pomocí semen, která dokáže vystřelit až několik metrů daleko. Semena se šíří hlavně vodou a mohou se dostat i mnoho kilometrů od mateřské rostliny. Ačkoliv jsou snahy ji likvidovat, někteří biologové varují, že se tím může otevřít prostor pro ještě agresivnější druhy. Okolí netýkavky je druhově chudé, protože postupně získává převahu. Ve srovnání s ostatními invazními rostlinami však nepůsobí tak velé škody.
Trnovník akát
K rozšíření trnovníku na našem území vydatně pomohl člověk. Lidé ho často vysazovali k zalesnění strání, kde způsobil nenahraditelné škody. Trnovník se snadno rozrůstá podzemními výběžky. Pokud se uchytí, začne se chovat agresivně a rychle změní rostlinné složení svého okolí. Při rozkladu listů navíc vznikají látky, které brání klíčení jiných rostlin. Celý strom je navíc toxický.
Kustovnice cizí
Kustovnice se využívala z estetických důvodů, například na zakrytí nezarostlých míst v přírodě, typická je podél tratí. Obtížně se likviduje, protože se dobře regeneruje z kořenů. V jejím porostu nemá šanci přežít nic jiného. Do Evropy se dostala z Číny. Často se v souvislosti s ní mluvilo o čínském tajemství dlouhověkosti či elixíru mládí. Plody kustovnice obsahují látky působící proti stárnutí kůže a údajně zlepšují sexuální život.
Pajasan žláznatý
Pajasan žláznatý patří mezi nepříjemné invazní rostliny. Vyskytuje se běžně v okolí Prahy, Brna, Znojma nebo třeba na Pálavě. Jde o teplomilný strom odolný suchu, prachu i imisím. Často roste u nádraží a v průmyslových objektech, jeho kořeny mohou poškozovat podzemní trubky a kanály. Jsou známy případy, kdy poškozuje rostlinná společenstva ve svém okolí.
