Končí podpora okolí Cejlu: Ulice jsou pro koše úzké, chybí veřejné prostory

Brno - Po pěti letech v Brně končí plán na podporu a rozvoj takzvané vyloučené lokality v okolí ulic Cejl a Bratislavská. Investice za téměř půl miliardy korun měla pomoct vytvořit lepší podmínky pro život - opravit domy, zvětšit plochy zeleně a rozšířit sociální programy. Ne všechno se ale podařilo splnit.

„Je toho moc. Je to náročné, ale já už to dělám devět let, tak jsem si na to zvykla. Jak ráno vyjdu z domu, už začínám sbírat papírky,“ popsala svou každodenní rutinu Marta Macháčková. Kromě víkendu každé ráno od sedmi hodin se svými kolegy obchází ulice takzvaného brněnského Cejlu a sbírá odhozené odpadky.

Podle ní i její spolupracovnice Vlasty Kováčové se situace v ulicích nezlepšila. „Je to čím dál tím horší. Opravdu. Před devíti lety toho tolik nebylo, ale těch odpadků pořád přibývá. Kdybychom to dvakrát denně neuklízely, tak by to bylo strašné,“ pokračovala Macháčková. Její kolegyně souhlasně přikývla. „Je to o lidech. Oni třeba vyvenčí psa přímo na chodníku, ale to není naše starost, to uklízet, my sbíráme. Někdy nám to ale nedá a zameteme to,“ přitakala Kováčová.

„Nejhorší je to na Bratislavské, Francouzské a na ulici Cejl,“ řekly shodně obě dvě. Dodaly, že kdyby byly na ulicích koše, tak by byla situace mnohem lepší. „Je to o tom, že lidi nemají odpadky kam vyhazovat. Ten nepořádek by tu byl o polovinu menší,“ uzavřela Macháčková.

Aktuální problémy takzvaných vyloučených lokalit (zdroj: ČT24)

Ulice jsou na koše příliš úzké

V této lokalitě na investice například do odpadkových košů podle mluvčího Brno-severu není místo. „Když se podíváte, jsou tu úzké chodníky. Navíc jsou tu husté sítě, takže kdykoli se kopne do země, tak je z toho problém,“ uvedl mluvčí Brno-sever Martin Ingr. Přestože i on se domnívá, že počet košů asi není dostačující, nevidí v jejich počtu veliký problém.

„Člověk, který se ale bude chovat tak, že chce odpadek opravdu vyhodit, si koš najde,“ řekl. Dodal, že nepořádek v ulicích by více košů nevyřešilo. „Jak už jsem řekl, člověk má možnost odpadky vyhodit. Zřejmě tu žijí lidé, jejichž první myšlenka je, že to hodí na zem,“ uvedl Ingr.

Jenže najít odpadkový koš není v této části města snadné. Dva jsou sice přímo u radnice městské části Brno-Sever, ale další jsou od sebe vzdálené i více než několik desítek, ne-li stovek metrů. „Že na koše není místo na ulici? To je nějaký takový výmluvný argument,“ reagoval vedoucí ateliéru urbanismu FA VUT Karel Havliš.

Kromě nádob na odpadky umístit do ulic lavičky je prý téměř nemožné. „Je tu místo na to, aby prošli chodci, je to prostě nemyslitelné,“ vysvětlil mluvčí Ingr. Z důvodu úzkých ulic tak žádné další investice Brno-Sever nezvažuje.

Projekt končí. Co se změnilo?

Před pěti lety začal projekt na podporu a rozvoj lokalit v okolí ulic Cejl a Bratislavská. Nyní téměž půl miliardová investice končí. „Cítím výsledek v opravených domech. To, že se opravují, by mělo pomoci lidem, kteří tu bydlí, aby se necítili jako ve vyloučené lokalitě a začali se k těm místům třeba i jinak chovat,“ dodal Ingr.

Nejdražší cíl města, který byl zvelebit v tamních ulicích obytné domy, se podařilo splnit. Dvacet jedna z nich dostalo nové fasády a jedenáct jich prošlo celkovou opravou. Každý obnovený dům má nyní i svého domovníka, který jeho obyvatele zná.

Investice na rozvoj takzvané vyloučené lokality

Park Hvězdička:  28 milionů korun
Sociální programy: 48 milionů korun
Rekonstrukce domů: 400 milionů korun

Zdroj: Magistrát města Brna

Podle Karla Havliše je jedním z největších problémů těchto míst nedostatek veřejného prostoru. „Lidé se tam nemají kde scházet, potkávat. Jeden veřejný prostor je u Muzea romské kultury, ale jinde komunikují lidé mezi auty,“ vysvětlil vedoucí ateliéru urbanismu Havliš.

Domnívá se, že pokud by se vyřešila situace okolo bývalé káznice na Bratislavské ulici, tak by i tam mohly vzniknout nové prostory, kde by se mohli obyvatelé scházet, a průchody by otevřely uzavřený blok světu. „Dalo by se to třeba řešit zbouráním přední části, která nemá příliš velký význam,“ dodal.

Nový park, nové možnosti

Pracovat s tamními obyvateli a pomáhat jim mají hlavně neziskové organizace. Výrazně je jim nápomocný i nedávno otevřený park Hvězdička. „Tady dlouho žádná zeleň nebyla. Nyní se nám otevírají nové možnosti. Dříve jsme za ní jezdili na kraj Brna, teď mohou například sportovat a hrát si přímo tu v centru,“ vysvětlil ředitel romského střediska DROM Miroslav Zima.

„Hledáme tu pro děti možnosti doučování, těm starším nabízíme kariérní poradenství,“ pokračoval. Děti se tak v nízkoprahovém centru nejen baví, ale i vzdělávají.  „Děti, které nechodí do mateřškých školek, tu připravujeme na školní výuku, ale taky si s nimi hrajeme třeba na cestu tramvají a učíme je, jak by se v ní měli chovat,“ dodal Zima.

Problém vyloučených lokalit v regionu neřeší jen Brno. Podle nové studie ministerstva práce a sociálních věcí jsou na jižní Moravě v sedmi obcích. Například ve Vyškově se vyloučená lokalita nachází 200 metrů od centra a 46 procent obyvatel této oblasti je mladších 15 let. Další podobná místa jsou v Zastávce u Brna, ve Znojmě, Břeclavi, Hodoníně a v Ivanovicích na Hané. S problémovými oblastmi bojují i města na Zlínsku. Například ve Vsetíně mají vyloučené lokality tři, stejný počet jich je i ve Valašském Meziříčí. Potýkají se s nimi taky v Kroměříži, ve Starém Městě nebo v Bezměrově. V tamní vyloučené lokalitě dokonce míra nezaměstnanosti dosahuje sta procent.