Štola Johannes: středověkým horníkem na vlastní kůži

Nejen zájemci o historii hornictví, ale i běžní návštěvníci Krušných hor mají poblíž Božího Daru možnost prohlédnout si historický důl a užít si přitom i trochu adrenalinu. Pravidelné prohlídky pro veřejnost tam zahájila středověká štola Johannes. Obnova unikátní hornické památky trvala tři roky a město Boží Dar za ni zaplatilo deset milionů korun - využila i dotaci z Evropské unie. Hornické památky z Krušnohoří usilují o zápis na seznam světového dědictví UNESCO.

Prohlídky štoly jsou vhodné hlavně pro zájemce o intenzivnější zážitky. Předpokladem pro cestu do podzemí jsou teplé oblečení, holínky, pláštěnka a přilba s baterkou. Návštěvníci si můžou vybrat ze tří okruhů. Ten nejkratší zabere necelé dvě hodiny. Nejdelší trasa trvá až 3,5 hodiny.

Turista musí nejprve projít dlouhou chodbou, na cestu si svítí baterkou na přilbě. Kolem jsou voda a bahno, prostor je stísněný, návštěvníci se musí vyrovnat s extrémními podmínkami. Dále ve štole taky musí dávat pozor na hlavu - strop je totiž v některých chodbách nízko. Po cestě je několik desítek odboček. V nich jsou vidět například závaly nebo odvodňovací štoly. Dochovaly se i dobové podpěry a další dřevěné vybavení. Průvodkyně Kateřina Skořepová cestou vysvětluje, že dřevo ve štole vydrželo velmi dlouho zásluhou konstantní teploty.

Od 16. století se ve štole Johannes těžil cín, měď a později i zinek. Návštěvníci uvidí, za jakých podmínek se kutalo, jak to bylo náročné, ale zároveň důmyslné. Po necelých 200 metrech dojdou k cíli, do obrovské komory dlouhé 60 metrů, široké 20 metrů a vysoké někde až 12 metrů. Přitom strop této komory je 28 metrů pod povrchem země. Komora je svými rozměry podle průvodkyně unikátní: „Tady na Zlatém Kopci je jedna z největších komor, které vůbec na světě můžete najít,“ konstatuje Kateřina Skořepová, průvodkyně štoly Johannes. Její hloubení trvalo několik desítek let.

Obří komora vznikala postupně. Horníci začali na povrchu hloubit jámu, až se dostali do hloubky 30 metrů. „Ve chvíli, kdy narazili na zrudněninu nebo na nějakou žílu, takzvaným šířením se začaly dělat tyto komory,“ popsala pracovní postup průvodkyně Kateřina Skořepová. Z velké jámy se postupně odhrabávala hlušina nebo ruda a dopravovala se nahoru na povrch. „Velmi pomalu – třeba po 2,5 cm denně, za šestihodinovou směnu – se ty komory postupně šířily,“ doplnila průvodkyně.

Horníci navíc používali i metodu nazývanou sázení ohněm. K hornině naskládali dřevo a udělali velkou hranici, která mohla hořet dva dny až týden. Když se pak hornina dostatečně prohřála, horníci ji rychle zchladili. Prudké teplotní změny způsobily pnutí v masivu a rozpraskání povrchové vrstvy. Po vzniklých trhlinách bylo možné lépe a hlavně snadněji odlamovat kusy horniny pomocí špičáku nebo želízka a mlátku. 

Radnice Božího Daru spoléhá na to, že by štola mohla do oblasti přilákat nové turisty. Starosta sice realisticky připouští, že masivní nápor turistů to asi nebude, ale například zájemci o hornickou turistiku podle něj určitě dorazí. „Štola a celý důlní systém je velmi dobře zachován, chtěli jsme, aby se s nimi mohla veřejnost seznámit,“ uvedl Jan Horník (nez.), starosta Božího Daru. Připomněl, že štola Johannes a další hornické památky v Krušnohoří se ucházejí o zápis do UNESCO.

Štola Johannes se nachází necelých 8 km od města Boží Dar. Již od dvacátých let 16. století se zde dobývaly rudy cínu, železa, mědi a později i zinku. Území bylo prohlášeno - v rámci krajinné památkové zóny - za chráněnou kulturní památku ČR a tvoří významnou součást společné česko-německé nominace „Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří“ k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO. Největším dolem revíru Zlatý Kopec-Kaff byl důl Johannes. Ten byl v provozu bez výraznějších přestávek od 16. století do 70. let 19. století a ještě ve 20. letech a znovu v 50.-60. letech 20. století zde byl prováděn hornický průzkum. Návštěvníci štoly Johannes uvidí kromě jiných zajímavostí i ruční žentour.

Štola bude přístupná každý den od 10 do 18 hodin až do 15. srpna. Základní vstupné je 350 korun.

2 minuty
Štola Johannes se otevírá turistům
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Pacienti si stěžovali na chování chirurga, v nemocnici v Ústí nad Orlicí končí

Lékař Ondřej Veselý po opakovaných stížnostech pacientů na hrubé chování opouští nemocnici v Ústí nad Orlicí. Podle vedení zdravotnického zařízení odchází dohodou. Na přístup Veselého upozornil i hudebník Tomáš Polák ze skupiny O5 a Radeček. Lékař přitom podle nemocnice patří mezi schopné chirurgy a nahradit ho nebude lehké.
před 2 hhodinami

Náměstí v Táboře se načas stane pěší zónou, v Budějovicích na zklidnění dál čekají

Část Žižkova náměstí v Táboře se mezi červnem a polovinou září promění v pěší zónu. Radnice tak chce v létě zklidnit dopravu v centru města, jak si to vyzkoušela už loni. Naopak část obyvatel Českých Budějovic čeká na omezení tranzitu přes hlavní náměstí skoro dva roky.
před 11 hhodinami

Rozhledna na Velkém Kosíři má jít k zemi, oprava se nevyplatí

Vedení mikroregionu Kosířsko doporučilo zbourat dvanáct let starou rozhlednu na vrchu Velký Kosíř. Od října 2023 je kvůli špatnému technickému stavu uzavřena. Statici ji označili za neschopnou provozu. Její oprava by se nevyplatila. Zastupitelé obcí mikroregionu se přiklonili k demontáži rozhledny, odsouhlasit to budou muset ještě obecní zastupitelstva. Mikroregion pak vypíše soutěž na budoucí podobu vrcholu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Před třiaosmdesáti lety odbojáři zabili „kata českého národa“

V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.
před 13 hhodinami

Slévárna na Táborsku ukončila výrobu, zaměstnanci jsou doma

Kovosvit MAS Foundry v Sezimově Ústí ukončil výrobu, zaměstnanci museli zůstat doma. Jde o slévárnu, poslední část společnosti, která byla v provozu. Zaměstnanci, kterých je zhruba sto dvacet, zatím mzdy dostali. Za květen výplaty pravděpodobně už nedostanou. Společnost nemá peníze na další provoz a neví se, jestli se výroba vůbec ještě rozjede.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Lyžování v Bedřichově ohrožují spekulace developerů

Bedřichov v Jizerských horách hledá řešení, jak zachránit místní skiareál. Dosavadní provozovatel se rozhodl sjezdovky opustit a pozemky prodat. Podle místních podnikatelů, kteří jsou na lyžařích závislí, by areál mohla provozovat obec. Ta na to ale nemá peníze, a tak do hry vstoupili soukromí investoři. Firma Nisseko koupila pozemky na dojezdu sjezdovky Malinovka, které jsou strategické pro fungování celého skiareálu. S obcí je chce směnit za lukrativní a prakticky jediné zastavitelné parcely, které Bedřichovu zbývají a z jejichž prodeje by mohla obec zaplatit potřebné investice. O případu informovali Reportéři ČT.
před 19 hhodinami

V Ostravě vykolejila tramvaj, zastavila až na chodníku o strom

V Ostravě-Vítkovicích v úterý ráno po střetu s osobním vozidlem vykolejila tramvaj až na chodník. Při nehodě se zranil řidič auta, který podle policejní mluvčí Evy Michalíkové nedal vozidlu hromadné dopravy přednost. Cestujícím v tramvaji se nic nestalo.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Pardubicích chystají stavbu největší hokejové arény, dle kritiků není potřeba

V Pardubicích začaly přípravy na stavbu největší hokejové arény na světě, stát by měla deset a půl miliardy korun. Za projektem, o který se dělí tři investoři, stojí miliardář a většinový majitel klubu Dynamo Pardubice Petr Dědek. Ten se ve městě „proslavil“ i tím, že zde postavil načerno logistický sklad za sto milionů korun. Tentokrát prý bude všechno podle pravidel. Kritici ale upozorňují i na to, že na město je projekt příliš velký a český hokej ho nepotřebuje. O kauze pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.
včera v 05:30
Načítání...