Praha - Kulaté výročí narození Karla IV. měla během oslav doprovodit i hymna, na které pracoval skladatel Daniel Landa. Proti nápadu se ale postavila pražská ČSSD. Petr Dolínek (ČSSD) to označil za skandální a nepochopitelné.
Hymna pro Karla IV. od Landy nezní na magistrátu jako dobrý nápad
Radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL/Trojkoalice) zmínil přípravu hymny pro účely 700. výročí narození Karla IV. před několika dny. ČSSD ale vyzvala radního Wolfa, aby spolupráci s Landou okamžitě ukončil a předložil radě celý koncept oslav 700. výročí narození Karla IV. Podle Wolfa však Landa pouze přišel s nápadem, že by nějaká znělka měla vzniknout. „Neznamená to, že by měl hymnu psát zrovna on. Budeme oslovovat i další autory a rozhodovat bude konsorcium lidí,“ řekl Wolf v reakci na nespokojenost v pražské koalici.
„Jsme přesvědčeni, že oslavy jedné z největších postav české a evropské historie mají mít důstojný a historicky pravdivý ráz a nesmí být zneužívány pro ideologické kampaně,“ píše se ve vyjádření koaličního partnera. Landa je zde označen za „spoluzakladatele skinheadského hnutí u nás a exponenta krajní pravice“.
Socha Karla IV.
Výročí narození Karla IV. má od příštího roku připomínat nové muzeum v domě U Zlatého prstenu, náklady na vybudování expozice mají dosáhnout asi 15 milionů korun. Wolf uvedl, že stálá expozice věnovaná Karlu IV. chybí v celé zemi. Do nového Muzea Lucemburků zapůjčí své exponáty až čtyři desítky institucí ze všech 14 krajů. „Expozice má představit Karla IV. jako fundátora (zakladatele) a mecenáše,“ řekl prorektor Univerzity Karlovy Jan Royt. Ukáže jeho koncepci rozvoje Prahy, osobu Karla IV. i každodennost té doby. Výstava má být „decentně interaktivní“ a přístupná pro celou rodinu.
2 minuty
Kdo má skládat hymnu ke Karlově poctě?
Daniel Landa
Landa má na kontě přes 1,2 milionu prodaných desek, stojí i za muzikály Krysař, Tajemství, Touha a naposledy Klíč králů. Hudební drama Tajemství Zlatého draka je pak divácky nejúspěšnějším představením v historii Národního divadla Brno. Proti Landovu hostování nicméně protestovala část brněnské kulturní obce, i zde se argumentovalo skinheadskou minulostí a údajně xenofobními postoji.
