Šternberk - Už padesát milionů korun stály opravy bývalého augustiniánského kláštera ve Šternberku. A rekonstrukce stále ještě probíhají. Ve čtyřech sálech teď restaurátoři pracují na obnově poničených historických fresek a štukové výzdoby. Řemeslníci opraví třeba i historické podlahy nebo dveře.
Nádherné fresky z počátku 18. století milimetr po milimetru ožívají pod šikovnýma rukama restaurátorky Lucie Matějkové. Každý tah štětcem je znovu originál.
„Každé to místo má úplně jinou barvu, takže na každý defekt musím míchat znova ten potřebný odstín, třeba v několika vrstvách,“ vysvětluje náročnost výmalby restaurátorka Matějková. Během tří set let vzácné malby nejen vybledly, ale z velké části se buď úplně ztratily, nebo je nenávratně poškodila lidská ruka. „Nebudeme potlačovat žádné stáří toho díla a v místech, kde se nic nedochovalo, nebudeme doplňovat žádné konkrétní obrysy tváře ani nic, co nevíme,“ dodává.
Lucie Matějková nemá v ruce žádnou předlohu, a tak často sází na vlastní fantazii. Zároveň se ale musí držet jasných pravidel baroka.
Součástí rekonstrukce kláštera jsou i podlahy v osmi sálech, které budou dělat řemeslníci úplně nové. „Ve čtyřech sálech bude probíhat kromě podlah a stropních výmaleb i obnova dveří. Dveře, které chybějí, už jsou teď v restaurátorské dílně,“ říká mluvčí Šternberka Irena Černocká.
Původní augustiniánský klášter zrušil už v době osvícenství svým patentem Josef II. A od té doby se využíval různými způsoby. „Naposledy sloužil jako sklad textilu a doznal velikých změn, spíše těch negativních,“ vysvětluje Černocká.
Město vlastní klášter od roku 1999. Během 16 let se rozlehlý areál se stovkou místností postupně opravuje a dosavadní rekonstrukce vyšly na zmíněných padesát milionů korun. Klášter zatím slouží jen částečně - třeba pro výstavy nebo koncerty. Na jeho úplné využití se ale ještě čeká.
