OBRAZEM: Důl Hlubina bude opět v provozu, ale uměleckém

Ostrava - Když členové spolku Provoz Hlubina začali ve zcela autentickém prostředí starých hornických koupelen pořádat koncerty a výstavy, nebyla tam voda ani elektřina, zápasili s všudypřítomným černým prachem a špínou. Díky dotaci z Evropské unie zvou přesně po pěti letech na první prohlídku zrekonstruovaných budov. Ostravský Důl Hlubina bude opět v provozu, ale uměleckém. Prohlédněte si prostory dolu na exkluzivních panoramatických snímcích.

Areál budov Dolu Hlubina navozuje pocit městečka s náměstím. Jsou tam i lavičky, stromy a těžní věž místo kostela. Brzy by mělo ožít. Po Dni otevřených dveří začnou nové ateliéry, zkušebny, nahrávací a filmová studia postupně využívat umělci.

„Nahrávací studio, které budujeme v bývalé hornické kantýně, jsme začali stěhovat 1. května. V objektu starých dílen už vzniká filmové centrum, hlásí se nám zájemci o ateliéry,“ uvedla předsedkyně spolku Provoz Hlubina Marta Pilařová. Spolek bude mít na starosti také někdejší energetické centrum šachty - trafostanici, ve které měli kdysi horníci saunu. Později tam byl podnik nabízející masáže, který až do rána svítil červeným srdcem. Teď tam budou ateliéry pro malíře, grafiky, fotografy i řemeslníky.

Spolek Hlubina provozuje Důl Hlubina v partnerství se sdružením Dolní oblast Vítkovice. V rozlehlých prostorách vedle historických strojů otevře kavárnu a pražírnu kávy. „Kdysi se pomocí kompresoru vháněl do dolu vzduch, my tady teď budeme do lidí vhánět energii, budeme je občerstvovat,“ uvedl ředitel sdružení Dolní oblast Vítkovice Petr Koudela. V kompresorovně a ve starých koupelnách jsou největší plochy pro prezentaci umění - koncerty, divadelní představení, výstavy. Provoz Hlubina bude také místem pro rezidenční pobyty umělců a festivaly všeho druhu. První velkou akcí po otevření bude začátkem června činoherní festival Dream Factory.

Lidé kolem spolku Provoz Hlubina si zavřený důl vyhlédli v roce 2010. „Obhlíželi jsme několik průmyslových objektů, nakonec jsme si vytipovali Hlubinu. V souvislosti s kandidaturou Ostravy na titul Evropského města kultury 2015 jsme vytvořili projekt kreativní čtvrti,“ uvedla Pilařová. Společně s Dolní oblastí Vítkovice se jim podařilo získat dotaci ze strukturálních fondů Evropské unie více než 200 milionů.

Staré koupelny dolu, který byl asi 15 let opuštěný, už obydleli v květnu 2010. „Prostory před námi už docela hodně vyčistili sběrači kovů, kteří kdysi v Dolní oblasti usilovně pracovali. Nutné opravy udělal také státní podnik Diamo. S pomocí velkokapacitních vysavačů jsme zápasili s obrovským množstvím prachu. A když jsme tam něco pořádali, bylo to velmi složité. Museli tam natáhnout elektřinu, nanosit vodu. Mělo to ale také velké kouzlo,“ vzpomínala Marta Pilařová. A atmosféru historického průmyslového objektu budou kromě architektury navozovat staré stroje, původní nápisy a jiné předměty. Například nábytek vyrobený s využitím kusů kovu, kterého je v areálu stále ještě dostatek. To vše s moderním zázemím a technikou, jako je špičkové nahrávací studio nebo střižny pro filmaře.

Důl Hlubina

založilo Vítkovické horní a hutní těžířstvo v blízkosti vítkovických železáren v roce 1852. Byl prvním dolem v Rakousku-Uhersku, kde horníci začali roku 1859 používat benzinové lampy. První byl roku 1867 i v použití dynamitu pro trhací práce. Téhož roku zemřelo při výbuchu metanu 62 horníků. Další velké neštěstí přišlo o téměř sto let později. V květnu 1960 zabil výbuch metanu 54 havířů. Těžba, která dosahovala místy až do hloubky 1200 metrů, pokračovala do počátku devadesátých let. Za dobu svého provozu bylo na dole vytěženo přes 47 milionů tun uhlí.

Hlubina je unikátní tím, že byla součástí funkčního komplexu železáren, dolu a koksovny. Na jednom místě se soustředila těžba uhlí, úpravna, výroba koksu i surového železa, přičemž jednotlivé provozy byly propojeny. Nikde jinde v Evropě nebylo vše na jednom místě, tak jako právě ve Vítkovicích. Velkou zásluhu na tom, že se komplex podařilo zachovat, má průmyslník Jan Světlík - autor projektu Dolní oblast Vítkovice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
před 2 hhodinami

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
před 20 hhodinami

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
před 22 hhodinami

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
včera v 06:35

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
9. 4. 2026

S přípravou na krizové události záchranářům pomáhají předchozí zkušenosti i speciální technika

Zhruba dvě stě záchranářů z Evropy a Izraele debatovalo v Praze o tom, jak zvládnout krizové události, jako jsou teroristické útoky, střelba v budovách či dopady extrémního počasí. Připravenost na mimořádné události vyhodnocovali po zkušenostech z uplynulých let. Při práci jim výrazně pomáhají i unikátní velkokapacitní vozy, se kterými zasahovali třeba u požáru v Hřensku, po tornádu na Moravě nebo u střelby na filozofické fakultě v Praze.
9. 4. 2026
Načítání...