České Budějovice - Před osmi sty lety v Čechách vymřel pratur, teď se - jako skoro totožné zvíře - znovu objevil. Pomohla genetika a pradědové s prabábami dnešních krav se mohli přestěhovat z Nizozemska do šumavského Křišťanova.
Na území Čech se vrací pratur
Předchůdce dnešních krav se pyšní výškou dva metry a hmotností až tunu. Z českého území zmizel mezi 10. a 12. stoletím. Poslední evropský pratur zemřel roku 1627 v Polsku. „Vrátit pratury na Šumavu je pro nás také trochu morální povinnost, důvodem jejich vyhynutí je totiž nekontrolovaný lov,“ říká František Šimek z GW farmy Křišťanov.
„O opětovné vyšlechtění pratura se ve 20. letech zasloužili němečtí bratři Heckové. Trvalo jim to 30 let a museli zkřížit sedm druhů evropského dobytka včetně skotských horských krav a španělských zápasnických býků z arény,“ popisuje vzkříšení pratura Wicher Pen z holandského úřadu ochrany přírody a krajiny.
V Evropě je dnes pratuřích rezervací velmi málo. Největší stádo, 127 kusů, žije v Holandsku. „Pratur je nenáročné zvíře. Ve zdejší krajině se pase celý rok a v přírodě najde potravy dostatek, takže se nemusí ani na zimu schovávat pod střechu,“ říká o houževnatém skotu Ilona Noorlanderová z úřadu ochrany přírody a krajiny holandska.
Prapředka skotu domácího můžete nyní potkat i v jižních Čechách, kam se část holandského stáda nedávno přestěhovala. „Plaché desetičlenné stádo žije na Šumavě, v krajině převážně křovinaté, s loukami a bažinami. Podle chovatelů se mu zde daří, což potvrzují i tři čertvě narozená telata. “Chov praturů je překvapivá zkušenost. Jsou to velmi klidná zvířata," přidává další kladnou vlastnost Ivan Žlábek, poradce Křišťanovského chovu.
Podle majitelů stáda však i přes určité typické výhody praturů rozhodně nejde o komerční chov. Vývin pratura například trvá daleko déle než běžné krávy, a proto se pro jiný než ekologický chov a jako doplňek agroturistiky nehodí. Na Šumavě tak pratuři fungují především jako obří sekačky - mohou tak udržovat horské louky v původním zdravém stavu.